Stravovací zvyklosti pro kojence a malé děti

Jaké jsou pro děti nejlepší stravovací zvyklosti?

Děti mají menší žaludky než dospělí a vyšší potřebu živin na jednotku hmotnosti. Proto strava, která je vhodná pro dospělé, může být nedostatečná pro malé děti.

Děti do tří let mohou pojmout v každém jídle pouze 200-300 ml potravin a nízkokalorická strava s vysokým obsahem vlákniny zvýšuje jejich neschopnost vstřebat živiny, které potřebují. Rodiče by se měli vyhnout zavedení omezujících stravovacích režimů, a místo toho se posunout k vysoce energetické stravě za účelem udržení normálního vývoje jejich dětí. Heslem je rozmanitost, protože stravy sestávající se s jedinného rostliného druhu, jako je například strava výlučně sestavená jen z ovoce, nebudou poskytovat dětem dostatečné množství živin, které potřebují pro normální vývoj.

Kojenci a mléko

Nejlepší jídlo pro kojence je mateřské mléko. Pokud lze, vyhněte se nahrazování mateřského mléka za mléko ostatních zvířat, protože složení mléka se druh od druhu liší. Lidské děti jsou stvořeny k pití mateřského mléka, přirozené kojení na poptávku dítěte je tedy nejlepší v uspokojování potřeb dětí. Pokud toto není možné, zajistěte, aby děti konzumovali dostatečné množství v každém jídle, tak jak to určuje jejich věk. Složení mateřského mléka se také liší podle stravy matky, ale je možné říci, že dobrá, vydatná a zdravotně nezávadná strava udělá dobré, vydatné a zdravotně nezávadné mléko.ⁱ Celkově obsahuje mateřské mléko vegetariánů méně škodlivých látek a přísad, než mléko všežravců a bylo zjištěno, že vegetariánské dítě může prospívat, pokud je dbáno na doplňování železa, vitaminu B12 a vitaminu D.

Při přechodu z kojení na tuhou stravu je nutné se vyhnout restriktivním dietám, které praktikují určité skupiny, jako jsou , a . Tyto diety se obvykle skládají z několika málo obilovin, zeleniny a ovoce jako příměs do mléka vyrobeného z obilovin. Trpí často nedostatkem kalorií, bílkovin a mnoha minerálních látek a vitaminů, zejména vitaminu D a B12. Takové stravy vedou k četným hospitalizacím kvůli podvýživě a byly odpovědné za smrt několika dětí.^ii,iii,iv

Výběr potravin pro vaše děti

Některé obiloviny, jako je například kukuřice, se při vaření zvětší na objemu až šestkrát, pokud je dělaná jako kaše, a tím se výrazně snižuje energetický obsah na jednotku objemu. Vzhledem k tomu, že kaše všeobecně nedodávají dostatek energie pro malé děti, je doporučován zvýšený příjem obilovin, ořechových másel, avokád, pomazánek ze sušeného ovoce a luštěnin. Omezte u vašeho dítěte příjem ovoce, zeleniny a kaší.^v,vi,vii

Ořechová másla jako například mandlové, para, kešu, arašídové, pekanové, z vlašských ořechů nebo sezamovo-cizrnové máslo, jsou vhodná pro batolata, zatímco avokádo může být servírováno dokonce kojencům.^viii Avokádo je bohatým zdrojem řady živin včetně mědi, draslíku a . Pokud jde o obsah tuku, avokádo také dodává více energie na jednotku hmotnosti než ostatní ovoce.

Vyberte kombinace obilovin a luštěnin nebo ořechů a semen, které splnují požadavky na pro děti. Kromě toho by měly odstavené děti dostávat sojové mléko nebo ořechové mléko obohacené o vitamin D a B12, zejména když je omezen jejich pobyt na slunci. Bylo prokázáno, že veganská strava podporuje normální růst a vývoj.^ix V následující tabulce je uveden stravovací plán pro malé veganské děti.

Tento stravovací plán pro veganské děti dodává dostatečné množství živin pro splnění potřeb dětí ve vývinu a může být podstatně zvýšen liberálnějšími porcemi.

Jak se zvyšuje kapacita žaludku, může se postupně přecházet na stravovací návyky dospělých. Děti předškolního věku by měly stále dostávat větší porce energeticky bohatých potravin a potravin s vysokým obsahem vápníku, zinku, železa a doplňky s vitaminem D a B12.^xi Dále je důležité zajistit dobrý mix rostlinných zdrojů bílkovin. Celistvá strava zahrnující luštěniny, obiloviny, ořechy, semena, ovoce a zeleninu (včetně listové odrůdy), spolu s obohaceným sojovým mlékem budou děti plné zdraví. Pokud byly v rodině přijaty zdravé postupy celistvého stravování a byla věnována péče v poskytování zvláštních potřeb mladším dětem, pak není důvod k obavám. Navíc není nutné vařit samostatné jídlo pro mladší děti, ale pouze zajitit, aby relativní porce, které děti dostanou byly přizpůsobeny jejich potřebám.

Rodiče mají tendenci nutit své stravovací návyky svým dětem a můžou trvat na tom, aby dítě jedlo více zeleniny a ovoce, než je ořechů, obilovin a luštěnin, které děti k růstu potřebují. Kromě toho mají děti přirozený sklon konzumovat více energeticky bohatých potravin a od toho bychom je neměli odrazovat, pokud to nevede k vyloučení jiných základních potravin.

Zdravé stravovací návyky by měly být vybudovány co nejdříve. Pokud mají rodiče obavy o zdraví a blaho svých veganských dětí, neměli by přijmout postoj “Dělej si, co chceš”. Je však take důležité, aby byla zachována flexibilita a aby se rodiče vyhnuli extrémům. Jídlo by mělo být potěšením, nikoliv břemenem a mělo by být něčím, na co se těšíme. U stolu by měla vládnout pohodová atmosféra, která přispívá k dobrému trávení a děti by se neměly cítit pod tlakem, protože jejich rodiče mají pevné nebo fanatické názory na výživu.

Studie britských veganských dětí ukázala, že jejich průměrný energetický příjem byl nižší než je doporučená denní dávka (DDD, RDA) pro britské děti obecně, zejména ve dvou až čtyřleté věkové skupině. Ale to není neobvyklé, protože mnoho nevegetarianských dětí také nesplňují DDD (RDA). Průměrná hustota živin však byla u veganské stravy vyšší pro většinu živin s vyjímkou vápníku a tuku, v porovnání s průměrnou stravou ve Velké Británii.

Veganské děti mají sklon být lehčí než je průměr, ale mají průměrné hodnoty z hlediska tvorby krve, rozvoje vzdělání a tělesného vývoje. Veganská strava má špatnou pověst kvůli některým nevhodným stravám, ale vhodná veganská strava produkuje zdravé děti. Navíc neexistuje žádný důkaz, že by byly intelektuální či fyzické funkce nepříznivě ovlivněny dobře naplánovanou veganskou stravou.^xii

Jak je to s mladistvým a mladým dospělým?

Dospívající děti potřebují více energie, bílkovin, vápníku, fosforu, železa, zinku a vitaminu A, kvůli rychlému růstu v této fázi. Kromě stravování s vysokým podílem bílkovin a energetických potřeb je nutné zajistit, aby strava obsahovala zelenou listovou zeleninu či jiné potraviny bohaté na vápník. Pro tuto fázi se také doporučuje doplňování vitaminu B12 a zinku.

i. J. Hergenrather, G. Hlady, E. Savage, and B. Wallace, “Pollutants in breast milk of vegetarians,” New England Journal of Medicine 309 (1981): 792.

ii. Dwyer and Jacobs, “Vegetarian children: appropriate and inappropriate diets,” American Journal of Clinical Nutrition 48 (1988): 811-818.

iii. J. Drakeford, J. Milton, and P. Ward, “Nutritional rickets in Rastafarian children” British Medical Journal 285 (1982): 1242-1243.

iv. P. Dagnelli and I. Van Staveren, “Food consumption, growth and development of Dutch children fed on alternative diets,” American Journal of Clinical Nutrition 48 (1988): 819-821.

v. Dwyer and Jacobs, “Vegetarian children: appropriate and inappropriate diets,” American Journal of Clinical Nutrition 48 (1988): 811-818.

vi. D. Truesdell, “Feeding the vegan infant and child,” Journal of the American Dietetic Association 85 (1985): 837-840.

vii. J. Robson, “Zen microbiotic problems in infancy,” Pediatrics 53 (1974): 326-329.

viii. D. Truesdell, “Feeding the vegan infant and child,” Journal of the American Dietetic Association 85 (1985): 837-840.

ix. T. Sanders, “Growth and development of British vegan children,” American Journal of Clinical Nutrition 48 (1988): 822-825.

x D. Truesdell, “Feeding the vegan infant and child,” Journal of the American Dietetic Association 85 (1985): 837-840.

xi. U. Register, L. Sommenberg, and I. Vyhmeister, “Safe vegetarian diets for children,” Pediatric Clinics of North America 24 (1977): 203-210.

xii. T. Sanders, “Growth and development of British vegan children,” American Journal of Clinical Nutrition 48 (1988): 822-825.

Autor:

Prof. Walter Veith, Ph.D. – Doktor zoologie, je uznávaný autor, vědec a lektor z Jihoafrické university v Kapském městě. Oblast výzkumu profesora Veitha je výživová fyziologie soustředěná na účinek moderního chovu zvířat na výskyt nemocí u lidí. Jeho objevy jsou dostupné online prostřednictvím Amazing Discoveries. Napsal několik knih a je autorem mnohých video-prezentací na témata: archeologie, biologie, kreacionizmus, historie a biblická proroctví. V současnosti působí jako kazatel Církve adventistů sedmého dne v Transvaalském sdružení v JAR.
(Originál publikován 13.května 2009)