Mezi muži reformace stěží najdeme člověka, který obětoval tolik osobního bohatství jako Jan Laský, známý také jako Johannes Alasco. Byl jedním ze tří synů zámožné a vlivné polské šlechtické rodiny. První z jeho bratrů působil v polských diplomatických službách ve Francii, druhý byl známý jako autor. Strýc Jana Laského vedl svého synovce k budování kariéry v duchovenstvu.
Jan i jeho sourozenci hodně cestovali po zahraničních univerzitách. V době svého pobytu v Curychu se setkal s teologem, který ho vybízel ke studiu bible. Byl to Ulrich Zwingli a psal se rok 1523. Později příštího roku byl vyzván, aby navštívil Erasma a znovu byl povzbuzen ke studiu Písma. Setkal se také s dalšími reformátory a studoval řečtinu, latinu a starozákonní hebrejštinu.
Po návratu ze studií se Jan Laský stal v Polsku velmi populárním. Bylo to díky jeho postavení a zkušenostem. Sám se nazýval “Erasmián” a měl v plánu změnit polskou církev. Erazma požádal, aby králi napsal dopis s prosbou o odstranění římské vlády ze země, byl v tom ale neúspěšný. Jeho přátelé a příbuzní nesouhlasili s jeho novou vírou a kvůli ní se Janovi vysmívali. Se svými postoji se v roce 1526 stal předmětem zkoumání. Vystaven velkému tlaku podepsal prohlášení, že věří pouze tomu, co učí katolická církev. Tehdy to pro něj bylo jakési východisko z nouze, nikoli jeho skutečná víra.
Když v roce 1531 zemřel Laského strýc, cítil se osvobozen od katolických omezení. Chtěl do Polska opět přinést své nové reformované doktríny. Přestože se jeho víra ve všem neshodovala s oficiálním učením katolické církve, zůstal aktivním katolíkem a působil jako biskup a arciděkan.
V roce 1538 Jan Laský odcestoval z Polska, aby šířil nové evangelium v německém Frankfurtu. Jeho dalším působištěm se stalo Nizozemí a nakonec Emden ve Frísku. Poslední oblast byla nazývána “bojištěm novokřtěnců, římských katolíků, zwinglistů a mennonitů.” Laský se zde usadil v roce 1540. V té době byl chudý, nemocný a oženil se s vesnickou dívkou. Vzdal se veškeré naděje na znovuzískání bohatství, kterého zanechal. O dva roky později se stal pastorem a brzy organizátorem evangelických sborů v okolí. Laský napsal domů do Polska list, ve kterém projevil přání vrátit se a být užitečný ve své rodné zemi. Král jeho prosbu špatně pochopil a nabídl mu pozici biskupa, což se Laského dotklo. Prohlásil, že už nikdy nebude přidružen k “biskupskému diadému ” nebo “mnišské kukle”.
Jan Laský usilovně pracoval na sjednocení evangelických skupin do jedné. Začal reformovanými sbory ve Frísku a Emden se brzy stal známý jako “severní Ženeva.” Jak pokračoval ve své práci, zaznamenal, že praktiky římské církve postupně ustupují těm protestantským. Laský organizoval církev, založil školu pro kazatele a pro její členy sestavil vyznání víry.
V otázkách předurčení, vtělení, křtu a služby Jan Laský nesouhlasil s názory jiných reformátorů, jako byli Luther nebo Kalvín. Své reformační úsilí chtěl vést jemně a laskavě. Prohlásil, že “nesprávné pochopení nečiní muže hodného trestu, ale že člověk se proviňuje úmysly.” Záhy se Laský stal známým i v jiných zemích a mnozí z knížat a náboženských vůdců s ním konzultovali otázky věrouky. Mezi jeho partnery v diskuzích byli například Bucer, Bullinger, Melanchton a mnozí další. Vévoda z Pruska Laského požádal, aby dohlížel na kostely v jeho oblasti. Laský jeho přání nevyhověl, nechtěl občanské vměšování do církevních záležitostí včetně útlaku luteránů. Svým rozhodnutím si však znepřátelil luterány.
Pronásledování zavedlo Laského v roce 1548 do Anglie, kde se dostal do styku s jinými reformátory a náboženskými vůdci. Přednášel kázání a získal velký vliv u soudu. Král požádal Laského o pomoc při organizování protestantských skupin v Anglii. Když se Mary stala královnou, rozpustila Laského kongregaci a nutila všechny členy, aby opustili zemi. V důsledku jejího nařízení odešlo v září roku 1553 z Dánska 175 jejich členů i se samotným Laským. Doufali, že najdou útočiště u protestantů, ale nebyli vítáni. Cestovali pak přes mnoho měst, ale nikde nenašli azyl, dokud nedorazili do Emden. Laský zde zůstal téměř rok a pak odešel do Frankfurtu.
V roce 1556 obdržel Jan Laský pozvání od krále. Byl v něm vyzván k návratu do Polska s úkolem kázat evangelium. Dostalo se mu srdečného uvítání a převzal starost o reformované církve. Během jeho předchozí nepřítomnosti došlo v Polsku k velkému pokroku reformace. Mnoho náboženských skupin vidělo reformaci jako způsob, jak se zbavit moci katolické církve. Přesto se Polsko, stejně jako Frísko, stalo místem neshod a bojů mezi mnoha náboženskými skupinami. Pro svou jemnou povahu a umírněné názory byl Jan Laský považován za dobrého prostředníka a koordinátora. Usilovně pracoval na vytvoření čistého těla věřících a pomohl připravit polskou verzi bible. Podařilo se mu položit základy polské reformace. Zemřel 13.ledna 1560 v polském městě Pinczow.
Komentujte