Problém kyslíku

Vědci se shodují na tom, že pokud mělo dojít k nahromadění organických molekul, nesměl být v prvotní atmosféře Země přítomen žádný volný kyslík. Muselo tomu tak být proto, protože kyslík by [okamžitě] reagoval s jakýmikoliv organickými látkami, které by se v takové primitivní atmosféře vytvořily. Proces oxidace by z nich vytvořil oxid uhličitý a kyselinu mravenčí. Proto je nutné předpokládat, že prvotní atmosféra neobsahovala [volný] kyslík, neboť kyslík měl být vytvořen, až když se po milionech let biochemické evoluce vyvinuly první fotosyntetizující organismy. Prvotní zemská atmosféra musela proto být tvořena sopečnými plyny. Atmosféra, kterou postuloval Stanley Miller, však sopečné plyny vůbec nepřipomíná.

Sopečné plyny totiž mají oxidační účinky, třebaže v nich není přítomen molekulární kyslík. Jsou bohaté na oxid uhličitý a vodu a obsahují také určité množství dusíku, sirovodíku a oxidu siřičitého. V experimentálních podmínkách podobných těm, které použil ve svém experimentu Stanley Miller, se z takových plynných směsí vytváří čpavek, kyselina dusičná nebo formaldehyd.^1,2

20% podíl kyslíku v současné atmosféře, se měl podle vědců nakumulovat poté, co se vyvinuly první fotosyntetizující organismy. Bez kyslíku by však na Zemi nebyla ozónová vrstva, která by ji chránila před sterilizujícímiⁱ účinky vysokoenergetického ultrafialového záření, které by tak neustále bombardovalo zemský povrch. Ozónová vrstva tedy brání přímému dopadu velkého množství ultrafialového záření, a je proto nezbytná pro zachování života. Vyvstává tak otázka, jak se mohly živé organismy vůbec vyvinout v tak nepřátelských podmínkách a následně rozvinout do tak složité formy, jakou pozorujeme dokonce i u těch nejprimitivnějších fotosyntetizujících (nebo jakýchkoli jiných živých) organismů.

Vzhledem k tomu, že živé organismy potřebují ke svému fungování vodu, je voda nezbytným činitelem i v samotném procesu evoluce. Pokud však byla na rané Zemi voda (a to musela), pak byla v atmosféře i vodní pára, což vytváří další problém. Jestli byla v atmosféře vodní pára, pak by se při fotodisociaciⁱⁱ vodní páry ultrafialovým zářením vytvářel volný kyslík. Kdyby byl v atmosféře přítomen volný kyslík, pak by se nemohly vytvářet organické molekuly jakožto základní stavební prvky těl živých organismů. K fotodisociaci vody v horních vrstvách atmosféry dochází i dnes a astronauti z Apolla 16 ukázali, že Země je obklopena obrovským oblakem vodíku, který sahá až do výšky 60 000 km. Tento vodík se vytváří při fotodisociaci vodní páry.³

Proto je nejen pravděpodobné, ale prakticky stoprocentně jisté, že pokud byla na Zemi voda, pak musel být v atmosféře přítomen volný kyslík, a ten brání hromadění organických molekul. Bez vody se neobejde žádný živý organismus, avšak je-li přítomna voda, je v atmosféře i kyslík a atmosféra nemá redukční (nýbrž oxidační) účinky. Z tohoto důvodu se nemohou spontánně vytvářet organické molekuly, které nalézáme v tělech všech živých organismů. Vědci spočítali, že proces fotodisociace je schopen vytvořit až 32krát více kyslíku, než se nachází v současné atmosféře, a minimálně jedna čtvrtina tohoto množství musela být na Zemi přítomna po více než 99 % trvání její existence.⁴

POZNÁMKY:

i životu nebezpečnými (život ničícími) – pozn. recenzenta
ii Rozklad molekul působením světla. – pozn. recenzenta

ODKAZY:

(1) POLLACK, J. B. / BLACK, D. C. Implications of the Gas Compositional Measurements of Pioneer Venue for the Origin of Planetary Atmospheres. In Science. 1979, sv. 205, s. 56–59.
(2) PINTO, J. P. / GLADSTONE, G. R. / YUNG, Y. L. Photochemical Production of Formaldehyde in Earth’s Primitive Atmosphere. In Science. 1980, sv. 210, s. 183–185.
(3) JAVOR, G. T. Origin of life: A Look at Late 20th Century Thinking. In Origins. 1987, sv. 14, s. 7–20.
(4) BRINKMAN, R. T. Dissociation of Water and Evolution of Oxygen in the Terrestrial Atmosphere. In Journal of Geophysical Research. 1969, sv. 74, s. 5355–5368.

AUTOR:

Tento článek je převzatý z knihy Genesis konflikt od prof. Waltera J. Veitha, doktora zoologie, mezinárodně uznávaného vědce, přednášejícího v mnoha zemích Afriky, Evropy, Ameriky a Austrálie. Profesor Veith věří, že evoluce neposkytuje uspokojivé vysvětlení našeho původu. Jeho kniha Genesis konflikt, stejně tak i série videí, která předkládá myšlenky z této knihy, jsou k dispozici v našem eshopu (nebo ZDARMA ke shlédnutí).

Prof. Dr. Veith v této knize prezentuje své studium původu života. Jeho přírodovědecká vášeň ho přivedla k radikálnímu životnímu přehodnocení jeho dřívějšího evolučního pohledu na svět. Upozorňuje na mnohé omyly i neznalost mnoha důležitých objevů. Mýty v dané oblasti systematicky vyvrací a nahrazuje alternativou kreacionistického výkladu přírodních jevů.