Svátky jako předobraz prvního Kristova příchodu

Každý židovský svátek představoval úlomek z Kristovy služby. Boží lid, Izrael, každoročně slavil svátky na počest toho, že je k nim Bůh tak dobrý. Hlavní izraelské svátky byly: Hod beránka, Svátek nekvašených chlebů a Svátek prvotin. Byly to zároveň první tři svátky v židovském roce, a všechny měli ukazovat na Kristův první příchod na Zem.

Hod beránka

Hod beránka představoval ukřižování Krista. V Pavel říká: “Vyčistěte proto starý kvas, abyste byli novým těstem, neboť jste nekvašení. Vždyť Kristus, náš velikonoční Beránek, byl za nás obětován.”

Hod beránka se konal poprvé, když byly Izraelité otroky v Egyptě. Bůh seslal rány, včetně anděla smrti, který v Egyptě zabil všechny prvorozené, aby Egypt potrestal. Aby mohl Boží lid této ráně uniknout, řekl Bůh, aby každá rodina zabila beránka bez vady a jeho krví natřela veřeje a nadpraží svých dveří, aby tak anděl smrti přešel jejich domy, a jejich prvorození tak mohli být v bezpečí ().

Aby na tuto událost pamatovali, slavili Židé každoročně tento Hod beránka, který se však neohlížel pouze zpět na jejich vyvedení z Egypta a na krev zabitého beránka, ale vzhlížel vpřed k dokonalému Beránku, který měl být zabit, aby sňal hříchy světa ()

Kristova oběť byla naplněním Hodu beránka. On byl tím Beránkem bez vady. říká: “Budete mít beránka bez vady, ročního samce; vyberete ho z beránků nebo z kůzlat… žádnou kost v něm nezlámete.” Ačkoliv byl Ježíš zabit v době Hodu beránka, mnoho Křesťanů slaví Jeho smrt při Velikonocích, což je kompletně odlišná – pohanská – slavnost.

Tato proroctví Kristus naplnil v Novém zákoně:

Svátek nekvašených chlebů

Tento svátek představoval tělo Krista. Byl symbolem Krista ležícího v hrobě. Ježíš sám vztahoval symbol chleba na sebe. “Neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu” ()

Farizeové, v té době náboženští vůdci, velmi dobře věděli o čem Ježíš hovořil. Chápali tuto : Mesiáš jako Chléb života. Věděli, že tím, že sebe přirovnával ke Chlebu života, tvrdil, že je tím zaslíbeným Mesiášem, tím Svatým z Izraele. Právě proto se Ho pokusili ukamenovat.

Ježíš je znázorňován jako Chléb života také ve svatyni v podobě stolu s předkládanými chleby. Zde byl chléb vždy nekvašený (bez kvásku či droždí). V Bibli je kvas symbolem hříchu nebo chyby. Je příčinou kvašení – Ježíš řekl svým učedníkům: “Dávejte si pozor a varujte se kvasu farizeů a saduceů!” (; ). Apoštol Pavel varoval církev v Korintu: “Nevíte, že trocha kvasu prokvasí celé těsto?” (). Tím říkal, že i jen malé množství hříchu nás může zcela zničit.

Ježíš je přirovnáván k nekvašenému chlebu, protože On byl ten Bezhříšný, bez jakéhokoliv kvasu, a tak naplnil Svátek nekvašených chlebů (Viz Lukáš 1:35; Jan 8:46; 14:30; 2.Korintským 5:21; Židům 7:26; 1.Petrova 1:19; 1.Janova 3:5).

Svátek prvotin

Tento svátek představoval Ježíšovo vzkříšení. Vzkříšený Ježíš byl prvotinou z mrtvých:

V den Svátku prvotin mával kněz před Bohem snopem z první sklizně. Ze sklizně se nesmělo nic sníst, než se prvotiny předložili Bohu.

Když byl Ježíš vzkříšen, zjevil se Marii Magdalské. Když si uvědomila, že je to Ježíš a přiblížila se k Němu, řekl jí: “Nedotýkejž se mne; neb jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu” ().

O chvíli později, však Tomášovi dovolil, aby se Ho dotkl, když mu řekl: “Vztáhni svůj prst sem a pohleď na mé ruce, vztáhni svou ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.” ().

Mezi těmito dvěmi událostmi Ježíš udělal přesně to co řekl – vystoupil do nebe, aby se ukázal Otci jako prvotina těch, kteří budou ze Země zachráněni. Poté se vrátil na Zem, aby přebýval a těšil své přátele po 40 dní, až do doby, kdy znovu odešel do nebe (Lukáš 24:51).

Tyto tři svátky (Hod beránka, Svátek nekvašených chlebů a Svátek prvotin) se slavily ve třech po sobě následujících dnech, což představovalo dny Kristovy smrti a vzkříšení.

Přečti si o třech dalších židovských svátcích, které ukazovaly na Kristův druhý příchod.

Autor:

Článek je převzatý z knihy Na pravdě záleží (orig. Truth Matters) od Prof. Dr. Waltera Veitha