Abraham: Příklad milosti

Obětování Izáka
1 Po těch událostech se stalo, že Bůh Abrahama zkoušel. Řekl mu: Abrahame! On odpověděl: Tady jsem. 2 Bůh řekl: Nuže, vezmi svého syna, svého jediného, jehož miluješ, Izáka, a jdi do země Mórija. Tam ho obětuj jako zápalnou oběť na jedné z hor, o níž ti povím. 3 Abraham vstal časně ráno, osedlal osla, vzal s sebou dva své služebníky a svého syna Izáka, naštípal dříví k zápalné oběti a vydal se k místu, o kterém mu řekl Bůh.
4 Třetího dne, když Abraham pozvedl oči, uviděl v dáli to místo 5 a řekl svým služebníkům: Zůstaňte tady s oslem a já s chlapcem půjdeme až tam. Pokloníme se Bohu a vrátíme se k vám. 6 Potom vzal Abraham dříví k zápalné oběti a naložil je na svého syna Izáka. Vzal s sebou také oheň a nůž. A šli oba spolu. 7 Tu Izák řekl svému otci Abrahamovi: Otče? Abraham řekl: Tady jsem, synu. Izák řekl: Zde je oheň a dříví, ale kde je beránek k zápalné oběti? 8 Abraham odpověděl: Bůh si opatří beránka k zápalné oběti, můj synu. A šli oba spolu.
9 Když přišli na místo, o kterém mu řekl Bůh, Abraham tam postavil oltář, připravil dříví, svázal svého syna Izáka a položil ho na oltář na dříví. 10 Pak vztáhl ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna. 11 Vtom na něho zavolal Hospodinův anděl z nebes: Abrahame, Abrahame! Odpověděl: Tady jsem. 12 I řekl: Nevztahuj ruku na chlapce a nic mu nedělej, protože teď jsem poznal, že jsi bohabojný a že jsi mi neodepřel svého syna, svého jediného. 13 Abraham pozvedl oči a uviděl, že se jeden beran zachytil za rohy v houštině. Šel, vzal toho berana a obětoval ho v zápalnou oběť místo svého syna. 14 A Abraham pojmenoval ono místo: Hospodin opatří. Odtud se dodnes říká: Na hoře Hospodinově se opatří.
15 Hospodinův anděl zavolal z nebes na Abrahama podruhé 16 a řekl: Při sobě jsem přísahal, je Hospodinův výrok: Protože jsi učinil tuto věc a neodepřel jsi mi svého jediného syna, 17 proto tě jistě požehnám a tvé símě velice rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé símě zdědí bránu svých nepřátel. 18 Ve tvém semeni si budou žehnat všechny národy země, protože jsi mne uposlechl. 19 Pak se Abraham navrátil ke svým služebníkům a vydali se společně do Beeršeby. A Abraham bydlel v Beeršebě.

Osoba, věc, či událost, která je předobrazem pozdějšího, často významnějšího, antitypu či naplnění.

12 Bůh však Abrahamovi řekl: Nebuď skleslý kvůli chlapci a své otrokyni. Poslechni Sáru ve všem, co ti říká, protože v Izákovi bude povoláno tvé símě.

17 Vírou Abraham obětoval Izáka, když byl zkoušen; ten, který přijal ta zaslíbení, obětoval jediného syna, 18 o kterém bylo řečeno: “Z Izáka bude povoláno tvé símě.” 19 Usoudil, že Bůh je mocen křísit i z mrtvých. Proto ho dostal zpět jako předobraz.

8 Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry; dopředu oznámilo Abrahamovi: “V tobě budou požehnány všechny národy.”

56 Váš otec Abraham zajásal, že mohl uvidět můj den; uviděl jej a zaradoval se.

Ukřižování
32 Když vycházeli, potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimon; toho přinutili, aby vzal jeho kříž. 33 Když přišli na místo zvané Golgota, což znamená “Místo lebky”, 34 dali Ježíšovi pít víno smíchané se žlučí. Okusil, ale nechtěl pít. 35 Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty házejíce o ně los; 36 pak seděli a střežili ho tam. 37 Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: “Toto je Ježíš, král Židů.”