Co se stane s člověkem, když zemře? Víme něco o životě, co znamená? Co se s námi děje, když umíráme? Kam jdeme? Do nebe? Do pekla? Do očistce? Do předpeklí? Co nás čeká v tomto stínu před námi? A co se děje s našimi drahými zesnulými? Jelikož víme, že Bible je Boží slovo, proč bychom se neobrátili k jedinému spolehlivému zdroji informací? Biblické učení o smrti je logické, ne matoucí. Můžete být překvapeni, ale odpovědi jsou rozumné, uspokojující, a hlavně, přinášejí útěchu.
- Jak Ježíš mluvil o smrti?
- Jak se zmiňuje o smrti Starý zákon? ;
- Jak rozuměl Pavel stavu smrti v souvislosti se vzkříšením? ;
- A co Daniel ve Starém zákoně? Jak on porozuměl smrti a vzkříšení?
- Co učil Ježíš ohledně smrti a vzkříšení?
- Kdo jediný je nesmrtelný? ;
- Jak je popsán člověk v porovnání s Bohem?
- V kterém okamžiku se stává člověk nesmrtelným?
Poznámka: Bible popisuje smrt jako spánek více než 50krát. Abychom porozuměli stavu smrti nebo „spánku, odpočinku“, musíme nejdříve pochopit stav života.
- Které dvě složky Bůh spojil, aby z člověka učinil živou duši?
- Jak je zachován tento proces, který Bůh použil ve tvoření duše, když zemřeme?
- Může duše zemřít?
- Když život skončí, co zůstane?
- Jak Bible definuje „život“?
- Co se děje, když se dech navrací k Bohu?
Poznámka: Bůh nevložil živou duši do Adama. Adam se stal živou duší jako výsledek spojení těla a dechu nebo ducha od Boha. Když je světelná žárovka připojena k elektrickému proudu, máme světlo. Nikdo nedává světlo do žárovky. Je to výsledek sjednocení těchto dvou složek. Když odpojíme elektrické napájení, světlo přestane existovat. Podle Bible je duše kombinací těla a dechu, nebo ducha. Když je dech (životní síla) nebo „duch“ Boží odloučen od těla, duše přestane existovat.
PRACH + DECH = DUŠE
DUŠE – DECH = PRACH
- Kolik toho člověk ví během doby, ve které je mrtev?
- Mohou mrtví chválit Boha?
- Může se mrtvý člověk vrátit do svého domu jako „zesnulý duch“?
Poznámka: Jak jsme již dříve studovali, mnozí démoni dokáží dělat zázraky, zejména napodobovat drahé zesnulé. Vypráví se příběh o jednom evangelistovi, který kázal o stavu smrti. Poté se jednomu z posluchačů „zjevila“ jeho manželka, která už byla po smrti. Měla stejný hlas a způsoby chování jako jeho manželka. Avšak přesvědčen touto biblickou hodinou, řekl „své ženě“, aby odešla ve jménu Ježíše Krista. Ona zmizela a změnila se v démona. Pravda je jen v Božím slově.
Závěr: Takže když člověk zemře, nežije někde jinde. Není v pekle, v nebi ani v očistci. A už vůbec nežije někde a v nějakém jiném stavu. Nachází se ve stavu spánku nebo bezvědomí. Mrtví odpočívají v pokoji ve svých hrobech, dokud nepřijde Ježíš. A když se zastavíme, abychom to promysleli, jak by se to dalo vylepšit? Jako vždy, Pán Bůh to zařídil maximálně nejlépe. Místo toho, aby dovolil zesnulému dívat se dolů z nebe a vidět trápení a bolest, které způsobilo jeho úmrtí. Místo toho, aby dovolil zesnulému manželovi nebo manželce spatřit, jak se jeho partner rychle zamiloval do někoho dalšího. Místo toho, aby dovolil rodičům být svědky trápení a problémů svých dětí, Ježíš ustanovil smrt, aby to bylo krátké období bezvědomého spánku. Zesnulí neprožívají žádné těžkosti, protože si nejsou vědomi ubíhajícího času. Usnou a v dalším okamžiku (tak se to jeví) se probudí a budou sjednoceni se svými drahými a s Ježíšem.
Klíč k odpovědím k lekci č. 12
1 – Jako o spánku
2 – Jako o spánku
3 – Spánek až do vzkříšení
4 – Spánek až do vzkříšení
5 – Odpočinek v hrobě až do vzkříšení
6 – Bůh
7 – Smrtelný
8 – Při druhém příchodu či vzkříšení
9 – Prach a Boží dech života
10 – Když je Boží dech odejmut, umírají a navrací se v prach
11 – Ano
12 – Prach
13 – Dech Boží
14 – Umírá či se navrací v prach
15 – Nic
16 – Ne
17 – Ne
Další články ze série: Biblické lekce
To pověděl a potom jim řekl: “Náš přítel Lazar usnul; ale jdu, abych ho probudil.” Učedníci mu řekli: “Pane, spíli, bude v pořádku.” Ježíš však mluvil o jeho smrti, zatímco oni si mysleli, že mluví o přirozeném spánku. Tehdy jim Ježíš řekl otevřeně: “Lazar zemřel.
Hospodin dále Mojžíšovi řekl: Hle, blíží se dny, kdy zemřeš. Zavolej Jozua, postavte se ve stanu setkávání a ustanovím ho. Mojžíš šel s Jozuem a postavili se ve stanu setkávání. Hospodin se ukázal ve stanu v oblakovém sloupu. Oblakový sloup zůstal stát u vchodu do stanu. Hospodin Mojžíšovi řekl: Hle, brzy ulehneš se svými otci. Tento lid pak povstane a bude chodit smilnit za cizími bohy v zemi, do které jdeš. Opustí mě a zruší mou smlouvu, kterou jsem s nimi uzavřel.
Až se naplní tvé dny a ulehneš se svými otci, dám po tobě povstat tvému potomku, který vyjde ze tvých beder a upevním jeho království.
Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve.
David totiž, když posloužil vlastnímu pokolení Boží vůlí, usnul, byl připojen ke svým otcům a uviděl zkázu(smrt-SNC).
Tu mnozí z těch, kdo spí v prachu země, procitnou, jedni pro život věčný, ale druzí k naprosté hanbě pro věčnou ohavnost.
Nedivte se tomu; vždyť přichází hodina, v níž všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas a vyjdou. Ti, kdo činili dobře, budou vzkříšeni k životu, a ti, kdo jednali zle, budou vzkříšeni k soudu.”
které svým časem ukáže blahoslavený a jediný Panovník, Král kralujících a Pán panujících. On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí nespatřil a nemůže spatřit. Jemu buď čest a věčná moc. Amen.
Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému moudrému Bohu čest a sláva na věky věků. Amen.
Zaměnili slávu neporušitelného Boha za zpodobení obrazu porušitelného člověka, ptáků, čtvernožců a plazů.
Hle, říkám vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, při zvuku poslední polnice. Zazní polnice, a mrtví vstanou jako neporušitelní a my budeme proměněni. Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: “Smrt byla pohlcena ve vítězství.”
Hospodin Bůh vytvořil člověka z prachu ze země, a do jeho chřípí vdechl dech života; a člověk se stal živou duší.
Když skryješ svou tvář, děsí se, když jim odejmeš ducha, hynou a navracejí se v prach.
Duše, která hřeší, ta zemře. Syn neponese trest za zvrácenost otce ani otec neponese trest za zvrácenost syna. Spravedlnost spravedlivého zůstane na něm a rovněž ničemnost ničemy zůstane na něm.
V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, neboť jsi z ní vzat. Prach jsi a do prachu se navrátíš.
Dokud je všechen můj dech ve mně a duch Boží v mém chřípí, (přísahám, že dokud je ve mně život, dokud mám v chřípí Boží dýchání, -B21)
Avšak muž zemře a bezvládně leží; člověk vydechl naposled a kde je mu konec?
5 Neboť živí vědí, že zemřou; mrtví, ti však nevědí nic, ani už nemají odměnu, protože jejich památka byla zapomenuta. 6 Jak jejich láska tak jejich nenávist i jejich žárlivost dávno zanikla a nebudou mít už nikdy podíl na ničem, co se pod sluncem koná. 10 Všechno, co se ti naskytne udělat, dělej celou svou silou, protože není žádná činnost ani úmysl ani poznání ani moudrost v podsvětí, kam odcházíš.
Mrtví již nechválí Hospodina, ani nikdo z těch, kdo sestupují do říše ticha.
Pominul oblak a zmizel; tak ani ten, kdo sestupuje do podsvětí, už nevyjde. Nenavrátí se už domů, jeho domov už jej nezpozoruje.
Komentujte