Příběh ze Zjevení pokračuje

Zjevení 12 obsahuje symbolický příběh naší historie a současnosti. Jaké varování si z těchto prorockých slov můžeme odnést?

Příběh ve Zjevení

Historie nám říká, jak krutě Řím pronásledoval Boží lid. Odhadem 80 000 křesťanů bylo umučeno v Koloseu. Více než dva milióny ostatních křesťanů bylo surově zabito během prvních 300 let po Kristově vystoupení do nebe.

Kompromis a sebeuspokojení

Když Řím přijal křesťanské náboženství, situace se ještě zhoršila. Decentní kompromis rodí sebeuspokojení. Když Konstantin přijal křesťanství, tak to udělal s úmyslem splynout s pohanstvím. Podle Harryho Boera “násobení svatých dnů, uctívání svatých, mučedníků, relikvií, a hodnota spojená s poutními a svatými místy, to vše často odstrčilo opravdové duchovní zájmy do pozadí”. (Harry Boer, A Short History of the Early Church, Eerdman’s, 1976)

F.J. Foakes-Jackson říká, že “při jednání s církví, (Constantinovým) cílem bylo postupně převést z pohanství do křesťanství vše, co ho do té doby dělalo atraktivním v očích lidu.” (Foakes-Jackson, A History of the Christian Church from the Earliest Times to A.D. 461, Cosimo, 2005)

Konstantin byl první, kdo uzákonil přijmout nedělní zákony, prosazující zachování pohanského dne uctívání, což bylo v rozporu s Božím zákonem. Německý historik Heggtveit popisuje tento kompromis těmito slovy:

A Harry Boer na toto téma řekl:

Církev v divočině.

V reakci na kompromis, ti kdo chtěli zůstat Bohu a Jeho slovu věrní, uprchli na osamělá místa, aby mohli v pravdě uctívat Boha. říká: “A žena utekla do pustiny, kde měla od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dní.”

Toto pronásledování předpovězené prorokem Danielem souvisí s “malým rohem”, který představuje Antikrista neboli papežský Řím. Zastánci kompromisů se stali pronásledovateli. Pohanský Řím byl nahrazen Římem papežským.

V době papežské nadvlády, bylo Slovo Boží zachováno živé malými skupinkami věřících, jako byli Valdenští v Itálii, kteří raději než pohanskou neděli zachovávali . Rozhodli se raději zemřít, než popřít svou víru v Krista a Písma.

Když reformace šířila Boží slovo, Řím vystupňoval své úsilí zničit ty, kdo by vzdorovali jeho učení. Historie je plná zvěrstev proti protestantům – války, masakry a práce inkvizice, která vedla k mučení a smrti tisíců.

Navzdory zkouškám, církev na poušti stále udržovala plamen pravdy. Když se pronásledováním nepodařilo dílo reformace zničit, zrodila se protireformace vedená Jezuity. To přineslo další kompromisy a církev byla opět v míru s Římem.

Bible však předpověděla, že po 1260-ti dnech (po roce 1798), povstane ostatek, který draka rozzuří, protože bude následovat Ježíše v poslušnosti jeho přikázání:

Pronásledování tohoto ostatku už jen poroste. Budou přijaty vyhlášky (zákony), které budou legislativně prosazovat papežské doktríny a prohlásí Boží zákony za neplatné. Síly, které chtějí zničit ty, kteří následují Boží příkazy, budou stále intenzivnější. Avšak ti, kdo zůstanou věrní, budou odměněni. Kristus se vrátí jako Král králů a Pán pánů pro ty, kteří trpělivě čekali, aby je vzal do příbytků, které jim připravil.

Přečtěte si o Božím plánu s cílem vymítit hřích.

Autor:

Článek je převzatý z knihy Na pravdě záleží (orig. Truth Matters) od Prof. Dr. Waltera Veitha