Příběh evangelia

Nevznikli jsme žádnou náhodou. Bůh stvořil lidstvo z lásky, ale Adam s Evou zhřešili. Poničili komunikaci s Bohem, a tím Satanu předali moc nad touto zemí. Nádherný Boží svět a jeho vztah s nově stvořenými přáteli byl zničený.

Po tom, co Adam s Evou zhřešili, prohlásil Bůh, že od nich jejich trest odejme, protože nedokázal snést pomyšlení, že by lidská rasa měla kvůli smrti zaniknout. Řekl jim, že jestliže pojí ze stromu poznání, jistě zemřou. A nakonec skutečně zemřeli.

Veškerá příroda začala umírat dnem, kdy Adam s Evou zhřešili. Toho dne spadl na zem první lístek a celá příroda se od té chvíle musí vypořádávat se smrtí. Ale šlo ještě o jinou smrt, kterou měli zažít – o druhou smrt. Toto byla ta smrt, kterou měl Bůh na mysli, když řekl: “Z tohoto stromu nejez. Neboť v den, kdy bys z něho pojedl, jistě zemřeš.” Druhá smrt je kompletní vyhlazení – věčné oddělení od Boží přítomnosti, plné lásky a života. Je to nebytí. To byl a stále je hrozný a definitivní následek hříchu.

Smrtí přinést život

Takže, proč Adam s Evou nezemřeli přímo toho dne? Bylo to proto, že je Bůh chtěl zachránit. A tak, ač dokonce zakusili smrt (v Adamově případě o 930 let později), jednalo se jen o spánek. Zemřeli v naději věčného života, protože když Adam a Eva zhřešili, Bůh zakročil tím, že vzal následek druhé smrti na sebe.

Už v Edenu byl Adamovi a Evě zaslíben Spasitel:

Símě v tomto verši představuje samotného Boha – Ježíše. Vlastní Boží Syn, v den, kdy Adam s Evou zhřešili, přišel, aby se postavil na jejich místo. Později v 21. verši jsou Adamovi a Evě dány oděvy z kůže, aby byla přikryta jejich nahota. Kůže byla vzata z prvního beránka, který musel zemřít. Beránek byl symbolem Božího Syna, který měl jednoho dne přijít a zemřít místo člověka.

Beránek byl také prvním ohlášením, že Spasitel – to sémě – přijde a narodí se, aby měl účast v lidské rase, kterou chce osvobodit od Satanovy nadvlády. Beránek symbolizoval, že Bůh si zpět vykoupí svou krví to, co mu bylo drahé.

Slovo “Evangelium” znamená “dobrá zpráva.” Boží smírčí oběť beránka v zahradě byla pro Adama s Evou skutečně dobrou zprávou. Bylo to evangelium, které jim hlásal přímo Bůh. Navzdory tomu, co provedli, nebyli zničeni, jak tomu mělo být, ale byli zachráněni, protože Bůh je miloval mnohem víc, než si dokázali vůbec představit.

Satan Boha obvinil, že je nenávistný tyran, dozorující zrůda, která nutí lidi a anděly, aby mu sloužili jenom ze strachu. Nyní zde byl však Bůh, který učinil něco nemyslitelného. Adam s Evou jistě říkali: “Ne, Bože, Ty jsi vším, my jsme ničím. Proč bys měl umírat Ty, a my měli žít? My naši nádhernou zemi prodali Satanovi za malý kus ovoce. My si zasloužíme zemřít. Zabij nás a začni znova!”

Místo toho jim Bůh daroval předobraz toho, co se chystá učinit – ukázal jim, že musejí zabít beránka. Jak se Bohu musel tento čin ošklivit. Adam s Evou si museli připadat jak v hororu, když spatřili první záblesk smrti. Jak museli nenávidět ty kůže, které je přikrývali. Bylo to proti všemu, co doposud znali. Ale Bůh jim vysvětlil, že musí být přikryti Bohem, protože jinak by byli Satanem zničeni. Ty kůže byly památníkem toho, že Bůh vstoupil do smrtelných plánů Satana, aby je zastavil.

Evangelium je úžasný hrdinský příběh.

Historie vypráví dobré zprávy

Už od počátku, dobrá zpráva evangelia rostla a přibližovala nám další a další detaily. Jak šel čas, nové události přidávaly další kousky do celého příběhu. Netrvalo to dlouho, a bylo potřeba rozhlásit další oznámení. Bůh promluvil k Noemovi, že lidstvo dospělo k takové zkaženosti a krutovládě, že už nemá jinou volbu, kromě té, že sešle celosvětovou potopu, aby tuto populaci omezil. Dobrou zprávou bylo, že kdokoli by chtěl být zachráněn, měl jen vstoupit do archy, která všechno uvnitř ochrání. Všichni známe dobře celý příběh. Nikdo však neposlouchal, a tak bylo zachráněno pouze osm lidí.

Zvěst evangelia se šířila napříč celými dějinami světa. Jonáš přinesl varování, že pokud obyvatelé města Ninive nezmění svoje životní cesty, Bůh zničí jejich město. Ninivští uposlechli a byli zachráněni. Ironií bylo, že sám Jonáš byl nespokojen s Boží milostí:

Jonáš věděl, že Bůh je dobrý a že se slituje a dá Ninivským příležitost k pokání, ačkoliv si zasloužili smrt. Největší poselství evangelia však přišla před 2000 lety, když se dlouho očekávané símě, Mesiáš, Spasitel, který se postavil mezi Adama a Evu a Satana, konečně narodil. Absolutně nejlepší zprávou bylo, že konečně přišel!

Ale to nebyl konec příběhu evangelia. Další kapitola byla o Jeho smrti a Jeho zmrtvýchvstání, protože žil vítězným životem bez hříchu. Získal pro nás vítězství a my nyní můžeme získat Jeho neposkvrněnou minulost namísto naší špinavé.

Od tohoto bodu nabral příběh evangelia nový vývoj. Brzy nato Bůh do své spásy zahrnul každého – nejen Židy – a tak se Evangelium dostalo do všech koutů světa.

Temnota a Pravda

Poté dosáhla křesťanská církev nového milníku. Místo pronásledování se stalo křesťanství státním náboženstvím. Následovalo období temna, v němž byla krása evangelia zahalena lží a lidskými tradicemi.

Další ohlašování dobré zprávy přišlo s reformátory. Jan Hus začínal odhalovat krásu evangelia a krátce nato přišel energický Martin Luther se svými 95 tezemi. Tito muži mnozí další znovuobjevili dobrou zvěst o tom, že spása je dar, který přichází pouze skrze víru. Evangelium se stalo krásným světlem pro ty, kdo byli zakořeněni v bezcenných obřadech a tradicích plných pověr, jež neměli nic společného s krásným evangeliem, ohlášeným již v Edenu – s evangeliem, které dějinami získalo tolik nádherných aspektů.

Závěrečná kapitola

Díky krvi a slzám vznikla protestantská církev. Ale příběh evangelia ještě neskončil, protože jsme se dosud nenavrátili do Edenu. Úžasný Boží plán zahrnoval i to, že nás obnoví k tomu, co jsme jako lidstvo byli před pádem do hříchu. Už 6000 let žijeme pod panováním Satana, dokonce, i když jsme vykoupeni Boží obětí. Svět se dosud ještě neobrátil ke svému původnímu vlastníkovi. Zaslíbení ještě nepřestalo platit, ba naopak. Další kapitolou příběhu je Kristův příchod k vytvoření nové země a nového nebe, kde už nebude slz, ani nářku, ani utrpení a ani strachu.

Tato část příběhu evangelia začala získávat podobu v polovině 18. století. Napříč celou Biblí čteme o “době konce”. Danielovi bylo dáno vidění mnohých věcí, které se stanou v době konce. Také Jan viděl velké zjevení, zatímco byl na ostrově Patmos. Tato vidění zjevila, jak bude vypadat závěrečné vyvrcholení historie země.

Dobrou zvěstí dnešních dnů je, že skoro všechna Biblická proroctví se už naplnila, a že žijeme v závěrečných dnech pozemské historie. Nyní je čas, aby Bůh zachránil svůj lid a učinil konec hříchu, utrpení a bolesti, které trápí tuto planetu od toho nešťastného dne v zahradě Eden. Tou velkou a úžasnou zprávou je, že každý člověk žijící na této zemi, má možnost, se účastnit budoucí slávy v nebesích a poté i na nové zemi, kterou Bůh znovu stvoří po tom, co bude Satan zničen.

V následujících článcích se dozvíte o hnutí, které je založeno přesně na tomto bodě z příběhu evangelia.

Autor: Wendy Goubej