Fráze “Ztracené knihy Bible” naplňuje naši představivost romantickými představami zaprášených pergamenů a svitků, které našel archeolog typu Indiana Jonese ve starodávné hrobce. Avšak ve skutečnosti všechny tyto “ztracené knihy” mohou být snadno pojmenovány a církev je zná již staletí. Vlastně by se opravdu neměli nazývat ztracené.
Existují 3 hlavní kategorie ztracených knih:
Pseudepigrafy
Některé z těchto knih se nazývají či Pseudoepigrafy.
Oxfordský americký slovník uvádí, že slovo pochází ze 17. století z řeckého “pseudepigraphos”, což doslova znamená “lživě nadepsané”. Podívejte se na seznam pseudepigrafických knih.
Někteří lidé, kteří pochybují o platnosti Bible cítí, že tyto knihy představují platný odpor vůči Bibli. Říkají, že jelikož obsah pseudepigrafů je v protikladu s existujícím kánonem, rozhodnutí vyřadit tyto ztracené knihy je předpojaté.
Některé knihy mají silnou podporu z moderních médií, jako například “Evangelium podle Jidáše” se nedávno těšilo podpory National Geographic. Přesto všechny byly napsány dlouhou dobu po tom, kdy byl uzavřen původní kánon. Ranou církví nebyly nikdy přijaty jako pravé. Přečtěte si o tom jak první věřící postupovali při výběru knih kánonu.
Didaché
Další “ztracená kniha” byla napsána bezprostřeně po Kristově době a je známá jako Didaché či “Učení Pána hlásané národům dvanácti apoštoly”. Údajně byla napsána mezi roky 65 a 80 po Kr.
Didaché je či příručka křesťanského učení. Velká část učení v Didaché je založena na biblických konceptech, avšak jsou k nim přidány rituály a směrnice, které nejsou podpořeny v Božím Slově, jak můžeme vidět v sekci o křtu:
Ježíš nám v evangeliích nedal žádné instrukce o tom jak či kde se křtít. I když podporoval post, nic není řečeno o postu předcházejícímu křest. Ve skutečnosti nám Skutky 8 říkají příběh o muži, který chtěl být pokřtěný ihned jak se dozvěděl tu dobrou zprávu. Filip, který mu pomáhal pochopit Písmo, mu neříkal, aby se nejdříve postil, místo toho ho okamžitě pokřtil v nejbližší řece.
Všechny ostatní knihy Bible jsou vzájemně provázané a podporují se. Tato kniha nemůže být zařazena jelikož není podpořená ostatním Písmem.
Apokryfy
Další skupinou knih, které jsou často nazývané “ztracené knihy”, jsou apokryfy. Zatímco pseudepigrafické knihy byly napsány do 200 let od Kristovy doby, apokryfní knihy byly napsány v průběhu Starozákonní doby, avšak dlouho poté co byly starozákonní spisy zkompletovány. Podívejte se na seznam apokryfů.
Apokryfy jsou odmítnuty jak židovskými tak protestantskými učenci, avšak široce přijímány římskokatolickými učenci. Tyto knihy obsahují části, které podporují ospravedlnění jak sebevraždy, tak vraždy, lžou, že účel světí prostředky, podporují modlitby za mrtvé, víru v očistec a uctívání model. Tyto a mnoho dalších doktrín jsou pro římskokatolické teology velmi přijatelné, protože římskokatolická církev přijímá tradici jako autoritu rovnocennou k Písmu. Jelikož protestanté respektují pouze Písmo jako základ své víry, tyto spisy nepřijímají.
Žádná z těchto knih o sobě neprohlašuje, že je inspirovaná Bohem. Údajní autoři také často nežili ve stejné době, kdy knihy vznikly. Dokonce raná církev věřila, že tyto knihy jsou podvodné a nedávala jim stejnou autoritu jako inspirovaným knihám. Přečtěte si některé příklady doktrinárních soubojů mezi apokryfními spisy a pravým Slovem Božím.
Bůh inspiroval a zachoval Písma po tisíce let. Přečtěte si co sama Bible o sobě tvrdí.
Jakým způsobem raná církev určovala, které knihy jsou Bohem inspirované?
Pokud se Vám tento článek líbil, sdílejte ho s někým z Vašich přátel. Pokud se chcete dozvědět více, sledujte naše videa, poslouchejte audio knihovnu, nebo navštivte náš eshop.
Autor:
Keith King – spisovatel na volné noze z Kanady (Okanagan in BC)
Publikováno 12. srpen,2009 – Amazing Discoveries (Kanada)
Komentujte