Buddhismus

Buddhismus je náboženství, zrozené v Nepálu asi před 2500 lety. Hindský princ, Siddhártha Gautama, vyrazil získat osvícení a hledat řešení pro utrpení. Zpočátku následoval tradiční indická učení, hledání pravdy skrze odříkání a meditaci, ale nenalezl, co hledal.ⁱ A tak se obrátil směrem dovnitř a hledal smysl života meditováním nad svými vlastními zkušenostmi.

Buddhisté věří, že skrze pochopení čtyř vznešených pravdⁱⁱ získal osvícení, jež mu dalo nahlédnout do jeho minulých životů, porozumění karmě, reinkarnaci a duchovní probuzení. Buddhismus učí, že v tomto stavu sám Brahma, král bohů hinduismu, požádal Siddhártha Gautama, aby učil své nově nabyté znalosti ostatní. Tak se zrodilo buddhistické náboženství.

Buddha sám sebe nazýval “Vtělenou pravdou” nebo “Ztělesněním pravdy”, říkal si též Dharmabhuta, “uskutečněnou pravdou”, “Tím, který se stal pravdou.”ⁱⁱⁱ Dhamma, či Dharma je také nazýván přírodním zákonem, přirozeným zákonem nebo zákonem přírody. Buddha řekl: “ten, kdo vidí Dhammu vidí mě. Ten, kdo vidí mě, vidí Dhammu.”^iv

Buddhistické praktiky

Buddhisté nevěří v osobního Boha, ale usilují o osvícení a duchovní rozvoj prostřednictvím určitých rituálů, včetně meditace, darů, hořících svíček a kadidla, jógy a zpěvu manter.

Buddhismus, který vyšel z hinduismu, je jinou formou uctívání slunce. Symboly uctívání slunce jako sluneční kotouč (v buddhismu se nazývá dharma čakra), svastika a svatozáře, jsou v buddhismu běžné. Buddhismus má také svůj pantheon slunečních a kosmických božstev, včetně slunečního boha Mithry, který se v buddhismu se nazývá Maitreja.

Stejně jako u jiných forem uctívání slunce, je buddhismus náboženstvím, které apeluje na smysly. Živě barevné mandaly (obrázky z posvátného barveného písku), opojná vůně hořícího kadidla, mihotavá světla svíček, rytmický zpěv manter a jóga, která v sobě zahrnuje pohyby celého těla a uctívání, dělají z buddhismu bohatou smyslovou zkušenost pro ty, kteří jej praktikují.

Vliv buddhismu

Od svého založení má buddhismus významný vliv zvláště v Asii, odkud se následně šíří do dalších částí světa. V průběhu staletí se jeho vliv po celém světě stával stále významnější.

V Severní Americe je vliv buddhismu dalekosáhlý a je značně cítit prakticky ve všech částech společnosti. Zde je stručný přehled některých z nejvlivnějších filosofů v Americe.

Buddhismus, Teosofie a falešní Kristové

Kromě buddhistických přistěhovalců byl buddhismus přinesen do americké společnosti v roce 1875 Helenou Blavatskou, zakládající členkou Theosofické společnosti, okultní organizace.^v Blavatská učila koncept univerzálního bratrství národů a ovlivnila hnutí New Age a založení Organizace spojených národů.

Teosofie také vyvinula koncept Maitreji, který zahrnoval jiné náboženské a duchovní tradice a stal se známý jako kosmický Kristus. Mnozí čekají tohoto kosmického Krista jako další ztělesnění starověkého slunečního božstva, a věří, že osvítí svět svým učením a sjednocením lidstva. S tímto očekáváním mohou souviset jiné náboženské systémy založené na uctívání slunce. V sanskrtském proroctví má Maitreya inspirovat lidstvo žít jednotný, svatý život: “Už více nepovažují cokoliv za své vlastní, nebudou mít žádné vlastnictví, žádné zlato nebo stříbro, žádný domov, příbuzné! … dosáhnou vstupu do transu a bude jim patřit hojnost radosti a štěstí, neboť povedou svatý život pod vedením Maitrei.”^iv

Buddhismus, americké školství a filozofie

Američtí spisovatelé Henry David Thoreau, Ralph Waldo Emerson a Walt Whitman také studovali buddhistickou filozofii. Vliv těchto slavných spisovatelů by se neměl podceňovat, neboť jejich myšlenky byly absorbovány společností a jejich spisy jsou dodnes používány ve školách a na univerzitách. Tito autoři ovlivnili západní myšlení začleněním hodnot východní mystiky do jejich příběhů.

Henry David Thoreau vyvinul teorii o vztahu společnosti k přírodě, která ovlivnila moderní environmentalismus. Stanfordská Encyclopedie filozofie říká, že Thoreauovo “pojetí přírody informuje synkretickým přivlastněním řeckých, římských, indických a dalších zdrojů… avšak může být označeno jako spojující varianta transcendentálního idealismu.”^vii

Ralph Waldo Emerson byl transcendentalista, jehož díla ovlivnila jiné slavné současníky, jako Johna Deweyho, nazývaného otec moderního vzdělávání, a Friedricha Nietzscheho, který řekl o křesťanském náboženství:

Americká společnost je vybudována na základech, položených těmito buddhismem ovlivněnými učiteli.

Současné trendy s kořeny v buddhismu

Mnoho vlivných hnutí v dnešních zprávách má silné kořeny v buddhismu. Filmové trháky, populární hudba, přírodní wellness hnutí a environmentalismus, všechny tyto byly ovlivněny buddhistickým učením. Vezměme si například následující trendy: jóga, nedefinovaná forma “spiritismu” a koncepce přirozeného práva (Natural law) římsko katolické církve.

Jóga

Byla původně formou hinduistické a buddhistické meditace, zahrnující fyzické, duševní a duchovní praktiky, pomocí kterých se dosahovalo osvícení člověka.^ix Jóga se stala jedním z nejpopulárnějších fitness trendů v mnoha vyspělých státech. Jogínské splynutí duchovních a fyzických prvků vypadá jako odpověď na potřeby vystresovaného moderního člověka. A zatímco nováčci v józe ji mohou vnímat jako přitažlivou formu fyzického cvičení, mnozí další přijali jeho duchovní aspekt.

Je důležité si pamatovat, že jóga je součástí náboženství starověkého uctívání slunce a jako taková, si zachovává mnoho z jeho náboženských prvků. Surya Namaskara neboli pozdrav slunci, je toho dobrým příkladem. Tato série pohybů jógy zahrnuje pokoření se, postoj úplné odevzdanosti a podřízení se slunci. Jóga byla vyvinuta pro naplnění cílů hinduismu a buddhismu a bez ohledu na to, zda tyto cíle jsou zjevné, nebo ne, jsou nedílnou součástí toho, čím jóga je. Populární americký instruktor jógy vysvětluje: “Všechno, co se nazývá jóga, lze považovat za skutečné duchovní praktiky… účelem držení těla není získat tělesnou kondici, ale spíše vám dát klidnější život nasměrováním vaší mysli dovnitř.”^x

Nones (Žádníci)
Výzkumníci, kteří studují náboženské trendy, zaznamenali dramatický nárůst ve skupině, která na otázku ohledně náboženské příslušnosti zvolila odpověď: “žádná”. Nedávný průzkum veřejného mínění zjistil, že 71 % dospělých, z nichž bylo 82 % ve věku do 25 let, oznámilo, že jsou spíše schopni zformulovat svoji vlastní verzi víry, než přijmout soubor nauk, definovaný kteroukoliv církví.^xi

Výzkumníci konstatují, že: “To má za následek spoustu jedinečných světonázorů, založených na osobní kombinaci teologie počínaje světovými náboženstvími, jako jsou křesťanství, buddhismus, judaismus, hinduismus, islám a sekularismus.”^xii Další průzkum zjistil, že více než jeden ze tří Američanů tvrdí, že jsou duchovní, ale nikoliv náboženští.^xiii Tito duchovně smýšlející, ale nikam nezařazení lidé jsou často otevření pro takový druh uvnitř hledající spirituality, kterou představuje buddhismus.

Buddhistické termíny, které začaly být běžně používány, dokládají skutečnost, že pro společnost se staly vyhovující a že přijala mnoho myšlenek buddhismu. Slova jako zen, karma, mantra, nirvana, jin jang a hovory o minulých životech jsou odvozeny z buddhismu a souvisejících náboženství.

Přirozený zákon

Buddhisté a katolíci mají mnoho společného, což platí přinejmenším o jejich koncepci přirozeného zákona. Papežství se domnívá, že přirozený zákon

• je “objeven v naší přirozenosti a je nám odhalen naším rozumem”
• znamená, že “je třeba konat dobro a zlého se vyvarovat,” a
• “platí pro celou lidskou rasu.”^xiv

Mnozí mohou být překvapeni, že katolicismus, domnělé křesťanské náboženství, povyšuje přirozený zákon nad zákon Boží. Ale ve skutečnosti mají katolicismus a buddhismus společné kořeny v uctívání slunce a katolicismus je mitraismem v křesťanském hávu.

Padělaný Kristus

V průběhu dějin vybízel Satan lidstvo k padělání Božího plánu spásy tím, že rozvíjí náboženství s prvky, které se Božímu plánu podobají. Mnoho těchto charakteristik najdeme i v náboženství uctívajícím slunce. Satan toto dokáže, protože zná Boží vládu zevnitř. Bůh dovoluje Satanovi, aby po určitý čas působil svými podvody, protože mnozí volí raději život v hříchu, než v poslušnosti k Bohu. 2. Tesalonickým 2:8-10 nám říká toto:

Odtud mají náboženství uctívající slunce svá božstva ve formě otce, matky a syna. Hlavní bohové mnoha různých náboženství jsou považováni za všudypřítomné a všemocné. Buddhismus učí, že Buddha je vševidoucí a vševědoucí a je jedinou cestou. Žel mnoho lidí, kteří se cítí být křesťané, včetně těch, kteří tvrdí, že jsou znovuzrození, přijalo buddhistické nauky a začlenilo je do své soustavy víry. Nicméně buddhismus a biblické křesťanství se vzájemně vylučují. Ježíš řekl: “Já jsem cesta, pravda a život: Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne” (Jan 14,6). Nemůže mít pravdu Ježíš i Buddha.

Buddha byl beze sporu důležitou osobu, která formovala myšlení milionů lidí po celém světě. Ale buddhismus nese nezaměnitelné znaky uctívání slunce, které satan podsunul proto, aby získal uctívání pro sebe. Buddha byl synem hinduistického krále. Ježíš, je však jediný syn Boží.

Přečtete si více o tom kdo je Ježíš.

Autor:

Tammie Burak – Tammie Burak je spisovatelka na volné noze, která ráda píše o tématech víry, zdraví, přírody a vzdělávání. Píše pro děti i dospělé.