Největší dar lidstvu

Jak se rozhodneme žít ve světle Boží oběti za nás, která je větší, než kdy můžeme pochopit?

Kříž

Féničané vynalezli kříž jako nástroj k provádění popravy přibližně 600 let před Kristem. Poté ho převzali Egypťané, a později tuto metodu zdokonalili Římané a používali ji k popravám uprchlích otroků a nejhorších zločinců.

Ukřižování bylo nejbolestvější a nejvíce zahanbující metodou popravy, jaká byla kdy praktikována. Kniha “Bděte se mnou”, uvádí podrobný popis římské popravy. Tři a sedm dní trvá než člověk na kříži zemře.

V místech probodnutých rezavými hřeby na vašich rukách a nohách se tvoří sněť. Migréna vám působí bodající bolest hlavy. Každý kloub vašeho těla se cítí být rozerván na kousky a bolest je nesnesitelná. Všude máte křeče. Vzduch je vytlačován z plic tak, že se dusíte. V noci jste vystaveni chladu a ve dne horku.

Ale co je to, co činí Kristovu smrt nejvyšší oběťí nad všemi ostatními? Mnoho mučedníků trpělo strašnou smrtí, některé způsoby se zdají být dokonce více bolestivé než byla Ježíšova smrt na kříži.

Prokletí

Byli to velekněží a vůdcové, kteří křičeli: “Ukřižuj ho, ukřižuj ho!” (Jan 19:5-7), když jim Pilát představil Krista. Pilát, úředník Říma, na Ježíši nenalezl žádnou vinu, takže Židé museli předložit důvod, proč bylo požadováno Ježíšovo ukřižování. Říkali, že mají zákon, který Krista odsoudil k smrti. Zákon, na který se odkazovali byl zákon o rouhání.

Podle zákona o rouhání, měl být Ježíš kamenován, ne ukřižován. V Janovi 10:30-33 vidíme Židy, jak se snaží kamenovat Ježíše poté, co on řekl: “Já a Otec jsme jedno”. To dokazuje, že si byli vědomi, že kamenování byl stanovený způsob smrti za rouhání.

Židé požadovali Krista ukřižovat, protože chtěli, aby byl od Boha prokletý. V 5. Mojžíšově (Deuteronomium) 21:22-23 se dozvídáme, že když člověk spáchal hřích, zasloužil si smrt pověšením na strom jako způsob popravy, byl proklet (zlořečený) od Boha (viz také Skutky 5:30, 10:39, 13:29).

Když Židé křičeli: “Ukřižuj ho, ukřižuj ho”, požadovali nejen, aby byl Kristus vedený na smrt, ale dožadovali se toho, aby na něm spočinulo Boží prokletí. Židé, pokud byl někdo pověšen na strom, nemohli nabídnout modlitbu za odpuštění všech hříchů, které spáchal, protože byl navždy odloučen od Boha. Byl prokletý. To chtěli také pro Krista.

Cena

Galatským 3:13 nám říká, že Kristus nás vykoupil tím, že se za nás stal prokletím. Kristus cítil vinu celého světa. Rozhodl se, že to pro nás udělá. Bůh od Krista prokletí nemohl odstranit, protože nás miloval a toto byl jediný způsob, jak nás zachránit. “On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal, jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?” (Římanům 8:32). Udělal to proto, že Syn si sám dobrovolně zvolil tuto cestu, kvůli Jeho lásce k nám.

Někteří obvinili Boha Otce, že je zlý, protože dovolil, aby jeho vlastní Syn zemřel. Ptají se “Jaký otec by dovolil, aby se toto stalo s jeho synem?” Tito lidé zapomínají, že Bůh je Otec, Syn a Duch svatý – tři v jednom.

Co Syn chce, to chce také Otec a Duch svatý a co chce Otec, to chce také Syn a Duch svatý. Myslí stejně. Milují nás stejně. Nebylo to snadné pro Otce, vidět utrpení svého Syna. Otec trpěl se Synem, a protože oba jsou Bůh, Bůh sám se nabídl jako zástupná oběť v náš prospěch. Takže to opravdu nebyl Otec pozorující z dálky, který sleduje jak jeho Syn trpí. Byl to Otec v těsné blízkosti, trpící se svým Synem, oba dávali sami sebe pro nás, protože nás milovali.

Byl to sám Bůh Otec, kdo vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých (Skutky 5:30, 1.Korintským 6:14, Galatským 1:1). Ježíš sám nepovstal z mrtvých, Ježíš byl zcela závislý na svém Otci, když byl na tomto světě a nebyl o nic méně závislý na svém Otci také při Jeho zmrtvýchvstání. To byla pozoruhodná blahosklonnost ze strany Ježíše, který měl veškerou moc, než přišel na Zemi. Ale ochotně odložil svou moc a stal se závislý ve všech věcech na svém Otci.

Když Ježíš umíral na kříži, zvolal: “Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?” (Marek 15:33-37).

V plánu bylo, že Ježíš zemře za lidstvo a Otec jej vzkřísí. Avšak Ježíš volá ke svému Otci, že se cítí opuštěný. Již více necítí Otcovu přítomnost. Naděje na vzkříšení se s tímto opuštěním ztratila. Nedokáže zachránit svět i sebe. Musel si vybrat mezi světem a sám sebou, a přesto jde stále dál!

Víte, co nám tímto činem říká? Říká, že nás miluje více než miluje sám sebe; že je ochoten zemřít věčnou smrtí, bez naděje na vzkříšení, abychom my mohli žít; že je ochoten být věčně odloučen od svého Otce, s kterým byli jedno od počátku času; že je ochoten se obětovat, přesto, že již nikdy více nebude schopen vidět tvář svého Otce, abychom my mohli být zachráněni. Tak moc nás miloval. Toto je pravý rozměr Jeho oběti za nás.

V Žalmu 22, čteme pozoruhodný příběh o ukřižování a těch několika slovech, které pronesl Ježíš před svou smrtí. Tato úvaha nám dává tušit, jak hluboká emocionální bolest zmítala Jeho srdce na kříži.

V 7. verši, Ježíš sám sebe popisuje jako červa. Ježíš, a jinými slovy, Bůh, položil svůj život (1.Janova 3:16), a byl ochoten nechat se vymazat z existence, abychom my mohli žít na Jeho místě. Takto velice kříž demostroval Boží lásku k nám hříšníkům. Touto nejvyšší obětí nám Ježíš říká, že nás miluje víc než sám sebe.

Naše volba.

Pokud jsme skutečně porozuměli tomu, co pro nás Ježíš vykonal, inspiruje nás to, abychom ho milovali a chtěli pro Něj žít. 2. Korintským 5:14-15 říká: “Vždyť nás má ve své moci láska Kristova – nás, kteří jsme pochopili, že jeden zemřel za všecky, a že tedy všichni zemřeli, a za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal”. To je ta správná motivace k přijetí Krista. Protože nám ukázal, jak moc nás miluje, můžeme mu v našich srdcích a životech pomalu začít důvěřovat.

Když se v nás tato láska probudí, pak žít život pro Něj a vždy činit Jeho vůli, pro nás nikdy nebude nepříjemností či povinností, ale činem lásky, cti a chvály Tomu, kdo pro nás udělal tak mnoho. V tomto světle, poslušnost Božích zákonů a činění Jeho vůle, nikdy nebude “skutkařením”, s cílem “zachránit sám sebe”, ale vyvěrající vděčností a láskou k Bohu za všechno, co pro nás udělal.

Přečtěte si více o úžasné Boží zachraňující milosti a naší roli v tomto vztahu v článku: Obrácení a pokání

Velmi doporučujeme knihu o životě křesťana s názvem “Cesta ke Kristu”, kterou si můžete buď ZDARMA stáhnout nebo poslehnout online v naší audio knihovně.

Autor:

Wendy Goubej – je spisovatelka na volné noze a specialistka pro komunikaci, která ráda píše na témata: náboženství, současné události, věda a obchod.