Křesťanský zdroj síly

Nemáme žádnou moc z naší vlastní síly. Učíme se od Ježíše, že naše síla přichází pouze prostřednictvím jeho Ducha, který v nás přebývá.

Židům 2:14-18 nám říká, že Ježíš byl jako jeden z nás v každém směru. Byl vystaven zápasům a pokušení. Byl hladový, žíznivý a byl unavený. Musel se stát takovým jako my, aby mohl být způsobilý stát se druhým Adamem, náším Spasitelem.

Stal se naším příkladem v každém směru. Ježíš se může vcítit do každé lidské zkušenosti a okolnosti. A nikdy nemůžeme říci, že měl nějakou zvláštní výhodu.

Jaktože tedy Ježíš činil zázraky a jaktože žil poslušně v každém směru?

Jednota s Otcem

Jan 5:19 a Jan 8:28 nám říká, že nedělal nic sám od sebe (nebo z vlastní síly). Jan 10:30-33 nám ukazuje tajemství Kristovi moci, kterou můžeme mít také. Jan 10:30 říká: ”Já a Otec jsme jedno” a Jan 6:57 nám říká “…ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne”.

Tohle není nějaké bizarní doslovné pojídání Ježíše, ale duchovní strava. V Janovi 6:48 Ježíš nazývá sám sebe “chléb života”, ve verši 51, “živý chléb” a je také známý jako “Slovo Boží” v Jan 1:1. Boží Slovo je pak také Bible, která obsahuje Ježíšova slova, když byl zde na Zemi, stejně tak jako Duchem svatým inspirovaná slova za 1500 let židovských dějin (2. Timoteovi 3:16-17). Toto je ten “Chléb”, na který jsme zváni na pohoštění. Bez něj nemůžeme mít život (Jan 6:53).

Syn byl v úzkém spojení se svým Otcem a právě díky tomuto úzkému spojení byl Otec schopen pracovat skrze Ježíše. Ježíš byl zcela závislý na svém Otci ve všech věcech. Zázraky, uzdravování a učení, vše bylo skrze Otce. Ježíš se stal plně člověkem, kterého síla byla závislá plně na Otci.

Tento princip spojení s Otcem platí i pro nás, protože se máme spojit s Ježíšem stejně tak úzce, jako Kristus se svým Otcem. Jan 15:1-8 mluví o Ježíši jako o vinném kmeni a každý z nás je ratolest v Kristu, nesoucí ovoce. Ježíš nám říká toto:

Jabloň nese ovoce, protože je jabloň, ne proto, aby se jí stala. Totéž platí v křesťanském životě. Křesťané dělají dobro, protože jsou křesťané, nikdy proto, aby se jimi stali, nebo aby dostali nějakou odměnu. Pokud budeme setrvávat v Kristu, pak Kristus bude žít v nás.

Stejně jako byl Ježíš odevzdán Otci, tak i my se máme odevzdat Ježíši.

Jak Ježíš udržoval nezbytné spojení s Otcem? Marek 1:35 nám říká, že Ježíš vstával brzy ráno, ještě za tmy a modlil se. A nemodlil se sobecké modlitby, ale modlitby, které vždy dávají Boží vůli na první místo (Matouš 26:39; Jan 6:38). Vždy se ptal: “Co chceš, abych udělal?” a požádal o sílu k plnění Boží vůle.

Pyšný člověk si chce spasení zasloužit. Ale právo na vstup do nebe a způsobilost pro život v něm nám dává jedině Kristova spravedlnost. Dokud člověk neuzná svoji vlastní slabost, nezbaví se pocitu soběstačnosti a nepodřídí se Bohu, nemůže Pán pro jeho záchranu nic udělat. Jen za těchto podmínek může člověk přijmout dar, který mu Bůh chce udělit. – Touha věků 188(234)

Jaký rozdíl oproti učení Ignáce z Loyoly, Roberta Schullera a jiných z nových spirituálních hnutí, které zaměřují pozornost na sebe, na naše schopnosti se vykoupit a dokonce na naše schopnosti stát se bohy.

Praktické modlitební principy

Velmi doporučujeme knihu Cesta ke Kristu, kterou si můžete buď ZDARMA stáhnout nebo poslehnout online v naší audio knihovně.

Autor:

Wendy Goubej – je spisovatelka na volné noze a specialistka pro komunikaci, která ráda píše na témata: náboženství, současné události, věda a obchod.