Možná budete překvapeni, když se dozvíte, že sebevědomí není biblickým pojmem. Pochopení toho, jaký vývoj měly současné představy o sebevědomí a jaký dopad mělo učení o sebevědomí na naši společnost, Vám pomůže uniknout z pasti nízkého sebevědomí.
Počátek moderních myšlenek o sebevědomí
Naše moderní pojetí sebevědomí mělo počátky koncem 19. století, když o tom začal psát lékař William James. Dr. James věřil, že lidé s vysokým sebevědomím jsou šťastnější a úspěšnější než lidé s nízkým sebevědomím. Věřil, že osobní sebevědomí je založeno na tom, jak blízko se daná osoba dostala k úspěšnému dosažení osobních záměrů a cílů. Ale kde tyto svoje představy o sebevědomí vzal? Bylo jeho učení biblické?
Učení Williama Jamese nebylo založeno na biblických pravdách. Jeden spisovatel řekl, že „pozice Williama Jamese byla plná pochybování a skepse a jeho spisy byly součástí podrývání náboženské víry, čehož se psychologie obecně dopouští“. Místo toho, aby se snažil poznat Boha, James nahradil biblickou spiritualitu za mystické zážitky.
Jeho zájem o mystické zážitky jej vedl k experimentování s různými variacemi léků, které ovlivňují mysl. Navíc byl James prvním prezidentem americké pobočky Společnosti pro psychický výzkum (Society for Psychical Research), tato společnost se zabývala porozuměním psychiky a paranormálních (nevysvětlitelných) aktivit. Bůh takové aktivity odsuzuje v 1. Samuelově 15:23.
Od doby, kdy William James poprvé psal o sebevědomí, toto téma bylo hodně studováno a bylo o něm značně psáno psychology, pedagogy a dokonce i církevními představiteli. John Dewey, Abraham Maslow, Nathaniel Branden a jiní, ovlivnili populární představy o sebevědomí a to mělo dopad na současné postupy při výchově dětí a vzdělávání. Jinými slovy, co tito lidé učili, mělo takový vliv na společnost, že to ovlivnilo to, jak jsme vychovali naše děti a jak jsme je naučili vidět sami sebe i ostatní. Rychlé prostudování toho, kdo tito velmi vlivní lidé jsou a co učí, by však měla pozvednout červenou vlajku v myslích upřímných křesťanů. Vůdci tohoto hnutí o sebevědomí jsou Humanisté, ateisté a filozofové New Age.
Sebevědomí je definováno
Populární myšlenky o sebevědomí se odráží v moderních definicích. Například v Merriam-Webster on-line slovníku je definováno sebevědomí jako „důvěra a spokojenost sama se sebou“ a v seznamu synonym jako ego, hrdost a sebeúcta. Učí nás, že lidé s vysokým sebevědomím jsou asertivní, sebejistí a odolní, zatímco lidé s nízkým sebevědomím jsou úzkostliví, deprimovaní a neúspěšní v životě a ve vztazích.
Nízké sebevědomí je připisováno jako příčina širokého spektra společenských nezdarů a trápení, včetně špatných výsledků ve škole, zneužívání drog, alkoholismu a kriminálního chování. Po celá desetiletí se pracovníci s dětmi snaží budovat jejich sebevědomí prostřednictvím pochvaly a cvičeními pro vybudování sebevědomí. Bylo napsáno na tisíce knih a vytvořeny programy, aby pomohly lidem – hlavně dětem – vybudovat sebevědomí.
Zvýšení sebevědomí díky těmto typickým intervencím mohou být však pouze dočasně úspěšné. Samozřejmě, důvodem pro toto selhání je, že hnutí o sebevědomí je postaveno na chybném základě. Problém je, že centrem této představy není Bůh. Namísto toho jsme centrem my sami. Populární metody budování sebevědomí jsou založeny na změně našeho pohledu na nás samotné. Pravdu o sobě však před svým vlastním já na dlouho neukryjeme.
Ellen Whiteová, křesťanská spisovatelka 19. Století, která rozpoznala nedostatky psychologie, měla pravdu, když napsala toto:
Při pohledu na povahu našeho Stvořitele je člověk konfrontován a nemá o sobě dobré mínění. Bible však ujišťuje, že Bůh, který Tě zná dokonce lépe než Ty sám, Tě miluje. On Tě miluje dokonce, i když o Tobě všechno ví. Ale jeho láska k Tobě je ještě hlubší, než pouhé přijetí toho jaký jsi. Bůh poskytuje každý nezbytný zdroj, aby ses pohnul od bodu, kde se nacházíš a mohl ses stát tím, jakým Tě On zamýšlel. Ježíš zaslíbil ve Zjevení 21:7, „Kdo vítězí, dostane toto vše za dědictví, já mu budu Bohem a on mi bude synem.“
Na rozdíl od toho, co jste možná slyšeli, nízké sebevědomí není problémem, který stojí za nepřeberným množstvím společenských neduhů, kterým dnes čelíme. Tímto problémem je žít život oddělený od Boha. A zatímco náboženství či Bůh byl obviňován za žalostný stav lidstva, Bible ve skutečnosti vypráví docela jiný příběh.
Přečtěte si články níže a dozvíte se více:
• Sebevědomí versus vlastní hodnota: Biblický pohled – Je naše hodnota založená na úspěchu a kráse nebo jde o něco víc?
• Biblické principy pro rozvoj zdravého vnímání vlastní hodnoty – ve světle skutečnosti, že jsme pro Boha vzácní, není divu, že pokud techniky sebevědomí odmítají Boha jako součást řešení, potom nevytváření trvalé výsledky.
Autor:
Tammie Burak – Tammie Burak je spisovatelka na volné noze, která ráda píše o tématech víry, zdraví, přírody a vzdělávání. Píše pro děti i dospělé.
ii. “Self-esteem,” Merriam-Webster Dictionary, www.merriam-webster.com (accessed October 25, 2013).
iii. Polly Toynbee, “At last we can abandon that tosh about low self-esteem,” The Guardian, www.theguardian.com (accessed October 25, 2013).
Další články ze série: Křesťanský život
- Co je to víra?
- Příběh víry
- Živá víra
- Proč bych měl studovat Bibli?
- Jak nás Bůh zachraňuje?
- Největší dar lidstvu
- Obrácení a pokání
- Opravdový křesťanský duchovní život
- Křesťanský zdroj síly
- Praktické modlitební principy
- Proč tolik lidí čte Boží slovo a přijímá jen tak málo?
- Co říká Bible o penězích?
- Boží zbroj
- Co dělat s nízkým sebevědomím?
- Sebevědomí versus vlastní hodnota: Biblický pohled
- Biblické principy pro rozvoj zdravého vnímání vlastní hodnoty
- Zkoumejte kořeny
- Boží zaslíbení
- Odevzdání
- Křesťanský růst
Komentujte