Petra a Bible

Starodávné město Petra bylo archeologům prakticky neznámé. Pouze Bible se zmiňovala o jeho existenci. Avšak před 200 lety se toto změnil, když jeden muž učinil legendární objev.

Petra znamená řecky “skála.” V srdci hory Seir, na půli cesty mezi Mrtvým mořem a zálivem Aqaba, je údolí obklopené ze všech stran velmi strmými skalnatými útesy, s několika úzkými soutěskami. V tomto údolí bylo postaveno město Petra. Jeho biblické jméno bylo Sela. Nejstarší obyvatelé této oblasti byli Horité, nebo Hurrianité. Později se na území jižně od Mrtvého moře usadil Ezau, bratr Jákoba, a jeho potomci, Edomité, postupně nahradili Hurrianity. Edomité tu žili, když Izraelité přišli z Egypta během Exodu, asi 1445 před Kristem.

Okolo roku 400 před Kristem, byli Edomité vyhnáni araby Nabataeanity. Ti udělali z Petry své hlavní město a ovládali nejdůležitější obchodní cesty mezi Východem a Západem. Karavany, které procházely tímto územím musely Nabataeanitům platit daně a ti tak velmi zbohatli, což jim umožnilo stavět ve svém hlavním městě krásné paláce, chrámy, divadla, a hrobky vytesané z pevné skály.

V pozdějších stoletích, používaly karavany cestující mezi Orientem a Evropou jiné cesty. Provoz přes Nabataeanské území ustal a Petra zůstala opuštěná a zapomenutá a během staletí se stala legendou. Kritici začali považovat všechny zmínky v Písmu za výplody fantazie a skutečnost, že Petra neexistovala, uváděli jako důkaz nespolehlivosti Písma.

V roce 1812 objevil ztracené město švýcarský badatel Johann Burckhardt v přestrojení za arabského šejka. Když publikoval svou zprávu, zdálo se téměř neuvěřitelné, že jen 161 km jižně od Jeruzaléma mohlo existovat takové malebné místo, aniž by o něm kdo věděl.

Vzhledem k nestabilní politické situaci Středního východu bylo prakticky nemožné Petru návštívit. Teprve v posledních letech se toto starobylé město stalo pro turisty snadněji přístupné. Abdiáš popisuje impozantní místa Petry a sebevědomí jejích obyvatel. Jeremiáš však předpověděl, že město ztratí svou moc a zůstane neobydlené (; ).

Proč Bůh předpověděl zánik tohoto města? Odpověď musíme hledat v rituálech a praktikách jeho obyvatel. Hlavní místo uctívání, Jabel-Aibb ‘Atuf, je nejzachovalejší vyvýšeninou ze všech biblických zemí. Předmětem uctívání tady nebyl Bůh, ale slunce. Součástí jejich náboženských obřadů byly lidské oběti. Nedaleko jsou dva obelisky, což byly pravděpodobně sluneční pilíře plodnosti.

Tyto a jiné odporné praktiky byly důvodem proč Bůh nařídil Izraeli při vstupu do Kanánu zničit výsosti pohanů. Vzhledem k pohanským neřestem a nemorálním obřadům předpověděli proroci pád a naprosté zničení takových měst, jako je Petra (viz a ).

Stojíte-li na vyvýšenině Petry s barevnými ruinami města pod sebou, můžete vnímat pusté mlčení, které prohlašuje, že Boží prorocké slovo nikdy nezklame!

Autor:

Prof. Dr. Walter Veith