Někteří lidé říkají, že bychom měli světit neděli, abychom tak slavili Kristovo vzkříšení. Ale takovouto oslavu již přece máme: křest.
Sedmý den odpočinku byl ustanoven jako památník stvoření (Exodus 20:8-11; 31:17). Sedmého dne odpočíváme, abychom tak vzdali čest našemu Stvořiteli a Spasiteli. Avšak mnozí křesťané brání neděli jako den pro bohoslužbu a argumentují, že tím oslavují Kristovo vzkříšení z mrtvých, poté co zemřel na kříži.
Nikde nám ale Bible neříká, že bychom měli sobotu nějak upravovat. Je to zvláštní den, který Bůh navrhl k uctívání Jeho stvořitelského díla, a to jak ve světě ale i v našich životech. Ve skutečnosti je zachovávání soboty znamení, že nevěříme ve spravedlnost z našich skutků, ale spíše v zachraňující milost Ježíše, která nás očišťuje od veškerých hříchů, abychom tak s ním mohli být usmířeni.
Každý aspekt našeho spasení je možný pouze skrze Krista: ospravedlnění i posvěcení. Ospravedlnění je právní stránka našeho vztahu s Bohem. Jsme prohlášeni za nevinné, i když jsme vinní, protože za nás Kristus zaplatil pokutu za naše hříchy. Posvěcení je aktivní stránka našeho vztahu s Bohem. Je to každodenní proces Ducha svatého, kousek po kousku nás dělá více podobné Kristu. Dokonce naše schopnost litovat a kát se je nám dána skrze Krista (Římanům 2:4).
Zúčastnění se vzkříšení
Když se zamyslíme nad vzkříšením Ježíše Krista z mrtvých, musíme si uvědomit, že bylo možné pouze díky Jeho bezhříšnému (nevinnému) životu. Protože On za celý svůj život na této Zemi nezhřešil, nebyl tak Satanem poražen, proto mohl znovu vstát z mrtvých. Smrt ho nemohla zadržet, protože nebyl nepřítelem poražen. Způsob jakým oslavujeme Kristovo vzkříšení je, že se necháme pokřtít.
Křest je, včetně i dalších věcí, naše spoluúčast na Kristově smrti a na našem vlastním vzkříšení k novému životu v Kristu. Když jsme ponořeni pod vodou, je to na znamení, že jsme si vybrali nechat náš starý život zemřít. A když se vynoříme z vody, která symbolizuje vodní hrob, vybíráme si a přijímáme tak každodenní nový život v Kristu – s důvěrou v Kristovy zachraňující zásluhy – vybíráme si každodenně umírat svým sobeckým touhám, které jsou nepřátelské Kristovým principům. Zkušenost znovuzrození je oslavou Kristova vzkříšení, protože aplikuje moc Jeho vzkříšení na naše životy skrze naše rozhodnutí, naši volbu. Přečtěte si více o významu, procesu a historii křtu.
Když byl Kristus pokřtěn Janem Křtitelem, neprohlašoval se za hříšníka, který potřeboval záchranu. Byl pokřtěn jako příklad pro nás, který máme následovat a jako náhradník, za ty, kteří, ať už z jakéhokoliv důvodu, nemohli vyjádřit svoji volbu následovat Ježíše skrze rituál křtu. Možná, že byli nemohoucí, na smrtelné posteli, nebo jednoduše příliš daleko od jiného křesťana, který by jim posloužil. V takovýchto případech byl Ježíš Kristus pokřtěn za ně. Ale my, kteří jsme schopní svobodně učinit rozhodnutí žít pro Krista, je to přednost a povinnost.
Pokud zvažuješ křest a rád bys to s někým probral, popovídej si o tom buď s kazatelem nejbližšího sboru, nebo nás kontaktuj na info@adcz.cz s předmětem zprávy “Zvažuji se nechat pokřtít”.
Autor:
Amazing Discoveries
Další články ze série: Den odpočinku
- Sobota - "Dne sedmého odpočinutí jest"
- Královská pečeť
- Ježíš a sobota
- Učedníci a sobota
- Koloským 2 a sobota
- 8 textů o sobotě
- Stvoření a sobota
- Týdenní cyklus
- Byl první týden doslovných 7 dní?
- Nastala změna týdne?
- A co lunární soboty?
- Proč neděle?
- Konstantin a změna soboty
- Vzkříšení v neděli
- Prohlášení denominací
- Vychloubání římské církve o neděli
- Nejčastější otázky o sobotě
- Jak, kdy a proč byl den odpočinku přesunut ze soboty na neděli?
Komentujte