Sobotní den podle deseti přikázání a další obřadní soboty odlišovaly Boží lid od všech ostatních národů a připoutaly je k Bohu jako lid jeho smlouvy. Bůh ustanovil den odpočinku jako znamení mezi ním a jeho lidem navěky, protože On je ten, který je posvětil. (Ex 31:17)
Desatero je výrazem Božího charakteru. Ukazuje nám jak můžeme žít, abychom Boha ctili a byli Mu v našich postojích a skutcích více podobní. První čtyři přikázání se týkají našeho vztahu k Bohu a zbývajících šest mluví o našem vztahu k lidem kolem nás. Všechny dohromady mohou být shrnuty do náslehujících Ježíšových slov:
Pokud je čteme jednotlivě, je v devíti z nich nepopiratelná logika. Je jasné, proč bychom neměli zabíjet jiné lidi, proč bychom si neměli navzájem lhát ani nikoho okrádat. A touha po něčem, co patří bližnímu, už napáchala v dějinách lidstva mnoho utrpení.
Přikázání o dni odpočinku je ale jiné, než ostatních devět. Není v něm skryta žádná logika. Neexistuje žádný zvláštní důvod, proč by měl někdo dodržovat jako den odpočinku sedmý den, kromě faktu,
že to bylo stanoveno Bohem. Více než všechna ostatní přikázání, je čtvrté zkouškou víry. Přečtěte si o tom, že přikázání o sobotě obsahuje všechny prvky královské pečetě.
Abychom porozuměli významu soboty, musíme se vrátit k jeho původu. Den odpočinku byl ustanoven při stvoření. () Není to tedy pouze jakési židovské nařízení, nýbrž ustanovení, které odvozuje svůj původ od počátku lidstva. V daném znění je přikázání o sobotě připomínkou Božího stvoření ():
A v Dt 5:15 slouží sobota jako znamení Božího vysvobození z otroctví Egypta — či potažmo z otroctví hříchu. Mluvíme o znamení spásy:
Všechny lidské bytosti jsou otroky hříchu a Bůh v Ježíši Kristu nás vyvedl z tohoto područí. Sobota tak slouží jako neustálá připomínka Božího skutku záchrany. Bible nás učí, že sám Kristus je Stvořitelem. (Ef 3:9; Ko 1:16; Žd 1:2) Sobota je tedy zkouškou poslušnosti (Ex 16:4-5) a věčným památníkem Boží dobroty (Ex 31:16-17).
Význam této zkoušky víry bychom neměli podceňovat. Bůh si mohl zvolit jakýkoliv památník svého stvořitelského díla, avšak zvolil si památník časový: každotýdenní den odpočinku. Čas nemůže být odstraněn stejným způsobem jako hmotný památník, kterým může být město či svaté místo.
Znalost soboty jako dne odpočinku byla od dob Ježíše Bohem uchráněna napříč staletími a byla zachovávána na mnoha místech po celém světě. Neexistovalo období kdy by Boží lid nikde sobotu nesvětil.
Pokud nám sám Kristus ustanovil sobotu jako den odpočinku pro člověka (), potom bychom se měli ptát, proč by to Bůh opět měnil?
Ježíš věrně zachovával sobotu jako den odpočinku. Stejně tak i Jeho učedníci světili sobotu (Skutky 13:14, 16:13). Sobota je zmiňována napříč celou Biblí, zatímco svěcení neděle není zmíněno ani jednou. Pokud den odpočinku nepřesunuli apoštolové, kdo tedy?
Přečtete si co o sobotě říká text v Koloským 2
Přečtěte si 8 textů z Písma, které jsou běžně používány jako protiargumenty k zachovávání soboty.
Další článek: Královská pečeť
Autor:
Článek je převzatý z knihy Na pravdě záleží (orig. Truth Matters) od Prof. Dr. Waltera Veitha
Další články ze série: Den odpočinku
- Sobota - "Dne sedmého odpočinutí jest"
- Královská pečeť
- Ježíš a sobota
- Učedníci a sobota
- Koloským 2 a sobota
- 8 textů o sobotě
- Stvoření a sobota
- Týdenní cyklus
- Byl první týden doslovných 7 dní?
- Nastala změna týdne?
- A co lunární soboty?
- Proč neděle?
- Konstantin a změna soboty
- Vzkříšení v neděli
- Prohlášení denominací
- Vychloubání římské církve o neděli
- Nejčastější otázky o sobotě
- Jak, kdy a proč byl den odpočinku přesunut ze soboty na neděli?
Komentujte