Porozumění terminologii – dech, život, duch a duše

Protikladem smrti je život. Studium života je jedním z velkých témat moderního vědeckého úsilí. Vědci jsou schopni popsat životní procesy, ale nejsou schopni postřehnout nebo okopírovat vznik života. Definice života obsahují funkce živého organismu, ale nemohou ho přesně popsat jinými než negativními termíny jako „stav ne-smrti“. Podobně i pojem „smrt“ trpí obdobnými rozpaky a mrtvé předměty či organismy mohou být popsány pouze jako ne-živé. Původ života a smrti však zůstává tajemstvím, na nějž může vědecký svět poskytnout přinejlepším pouze spekulativní odpovědi. Na druhé straně nám Bible dává jasně formulované odpovědi nejenom na otázku původu života, ale také na otázku původu a stavu smrti.

Podle zprávy o stvoření dostal člověk dar života od Boha:

Bůh tedy člověka stvořil jako prach ze země a vdechl do jeho chřípí dech života. Toto spojení se pak stalo živou duší.

Hebrejské slovo pro „dech“ v Gn 2:7 je „nešamah“ neboli oživující princip. Dech je ekvivalentem života samého. (Iz 2:22) Dalším hebrejským slovem, které je v anglickém překladu (i v českých – pozn. překl.) KJV (King James version) 28krát přeloženo jako „dech“, je „ruach“, což může také znamenat „vítr“, „smýšlení“ nebo „duch“. Jako „duch“ je v KJV přeloženo 237krát. V Gn 2:7 je to dech života od Boha, který přivádí k životu bezduchou hmotu a přetváří ji v živou duši. Hebrejské slovo pro duši je „nefeš“ a oba výrazy, „ruach“ a „nefeš“, jsou často nesprávně použity tak, aby vyhovovaly věroučným postojům, které nepocházejí z Bible.

Oba koncepty ducha a duše jsou použity k popisu duchovních bytostí, entit, které mohou existovat nezávisle na tělu. Většina náboženství v dnešním světě skutečně učí, že smrt je přechodem z jednoho stavu vědomí do jiného stavu vědomí. Předkládají, že fyzický člověk je podroben smrti, ale že „duše“ žije dál a je opravdu nesmrtelná. Podle tohoto učení je duše oddělenou entitou, která přebývá v těle žijícího. A aby byly věci ještě více matoucí, většina křesťanských denominací věří, že tuto dichotomii lze nalézt pouze u lidí a že zvířata duši nemají.

Text Gn 2:7 jasně uvádí, že Bůh do stvořeného člověka vdechl „dech života“ a člověk se stal živou duší. Nedostal živou duši, ale stal se jí. Překlad „The New King James Bible“ to vyjadřuje tak, že „člověk se stal živou bytostí“ (podobně v českých překladech). Z 1700 odkazů na duši a ducha v Bibli nejsou duše ani duch ani jednou prohlášeny za nesmrtelné, nehynoucí nebo věčné. Pouze Bůh má nesmrtelnost. (1.Timoteovi 1:17; 6:16) Učení o nesmrtelnosti duše je učením falešné naděje, které popírá skutečnost smrti. Navíc, pokud člověk žije dál, byť ve změněném stavu, pak není třeba Spasitele či usmiřující smrti Krista. Kristus zemřel, aby obnovil a vrátil život těm, kteří ho skrze hřích ztratili.

Jób uvádí do souvislosti dech a ducha, když říká:

Mojžíš zaznamenal, že v Adamově chřípí je dech života, kdežto Jób zmiňuje oba výrazy a říká, že duch Hospodinův bude v „mém chřípí“. Hebrejské výrazy „nešamah“ a „ruach“ jsou zde tedy oba použity ve stejné souvislosti — a to ohledně samotného života! Podle Bible dostalo celé živé stvoření život od Boha stejným způsobem a podléhá stejnému údělu.

Jak člověk, tak zvíře.

Jelikož mají člověk a zvíře jeden a ten stejný dech, umírají stejně.

Jak člověk, tak zvířata byli stvořeni z prachu. A když tedy umírají, také se do prachu vrací; prostě opak stvoření.

Druhá věc, k níž dochází, když člověk zemře, je, že duch neboli dech života se navrací k Bohu.

Přečti si více o duši v našem dalším článku: Biblický pohled na smrt

Autor:

Tento článek je převzat z knihy Na Pravdě záleží od profesora Waltera J. Veitha, mezinárodního řečníka, který při svém pátrání po pravdě hluboce studoval biblické otázky. Jeho populární série Genesis konflikt (Spor v knize Genesis) přivádí debatu o Stvoření a evoluci k novému napínavému vyvrcholení neboť rozebírá argumenty s vědeckým pohledem na věc. Jeho vysoce uznávaná série Total Onslaught (Totální útok) vrhá světlo na stav dnešního světa, který směřuje k jednotné světové vládě a předvídané apokalypse.