Evoluce Koně

Pravděpodobně nejznámější příklad, uváděný na podporu postupné změny druhů v čase, je vývoj koně. Tento důkaz je umístěn prakticky ve všech učebnicích zabývajících se evolucí a je s pýchou předkládán ve světových muzeích.

A opět zde máme co do činění s morfologickou posloupností současných tvorů, seřazených od malých k velkým, kterou vypracoval O. C. Marsh.¹ Není zde žádný důkaz o jejich spojení do souvislého řetězce přechodných forem a existuje zároveň polemika o jemných vývojových změnách, jako např. zmenšení počtu prstů na noze, jak k němu dochází při přechodu od Eohippa (Eohippus, dříve zvaný Hyracotherium se podobá damanu skalnímu) přes různé spojovací články až k modernímu koni, zvanému Equus.

Eohippus byl objeven v roce 1841 v jílu v okolí Londýna. Ani se nepodobal koni a měl ostré zuby a četné stoličky jako kopytnatci. Tyto různé fosílie, které tvoří morfologickou posloupnost, jsou nalézány ve stejné vrstvě, často přímo jedna vedle druhé. Marsh už věděl, že některé druhy současného koně mají prsty navíc, čímž jsou podobné vyhynulému Protohippu.²

Navíc různé druhy zahrnuté do vývojové linie koní mají odchylky v počtu žeber (mají 15 až 19 žeber, Equus má 18 žeber) a bederních obratlů (mají 6 až 8 bederních obratlů). To by znamenalo genetický zvrat v opačném směru, než o jakém mluví evoluční model, který prohlašuje, že vývoj nemůže probíhat v opačném směru.

Rozdíly ve velikosti koní nejsou známkou vývoje, protože i dnes pozorujeme velké odchylky ve velikosti žijících plemen. Největší dnes žijící kůň je Clydesdale a nejmenší je Flabella, který má výšku pouhých 43 cm (17 palců), a přitom oba přirozeně patří ke stejnému druhu.

Marshova linie koně je čistě spekulativní a paleontologové si to uvědomují. Ve skutečnosti většina vědců úplně odmítla schéma evoluce koně. George G. Simpson, přední evolucionista v polovině 20. století, nepřijal Marshovu linii koně. Řekl: „Nejznámější ze všech znaků ve vývoji koně, tzv. postupná ztráta bočních prstů‘, je zcela smyšlená.“³

Navzdory “fiktivní” povaze těchto tvrzení je stále vidíme ve všech školních učebnicích. Pokud vědci zdiskreditovali Marshův diagram a teorii, proč to stále vyučujeme jako fakt v našich školách?

ODKAZY:

1 MARSH, O. C. In American Journal of Science. 1879.
2 MARSH, O. C. Recent polydactyle horses. In American Journal of Science. 1892, sv. 43, s. 339–354.
3 SIMPSON, G. G. The major features of evolution. New York and London: Columbia University Press, 1953, s. 263.

AUTOR:

Tento článek je převzatý z knihy Genesis konflikt od prof. Waltera J. Veitha, doktora zoologie, mezinárodně uznávaného vědce, přednášejícího v mnoha zemích Afriky, Evropy, Ameriky a Austrálie. Profesor Veith věří, že evoluce neposkytuje uspokojivé vysvětlení našeho původu. Jeho kniha Genesis konflikt, stejně tak i série videí, která předkládá myšlenky z této knihy, jsou k dispozici v našem eshopu (nebo ZDARMA ke shlédnutí).

Prof. Dr. Veith v této knize prezentuje své studium původu života. Jeho přírodovědecká vášeň ho přivedla k radikálnímu životnímu přehodnocení jeho dřívějšího evolučního pohledu na svět. Upozorňuje na mnohé omyly i neznalost mnoha důležitých objevů. Mýty v dané oblasti systematicky vyvrací a nahrazuje alternativou kreacionistického výkladu přírodních jevů.