Fosilní záznam

Od nepaměti si lidé všímají zkamenělých zbytků zvířat, která se nepodobají žádnému žijícímu druhu. Navíc lastury bývají nalézány na podivných místech, dokonce i na vrcholcích nejvyšších horských pásem. Již staří Řekové věděli o zkamenělých zbytcích tvorů a například Hérodotos (484–425 před Kristem) se domníval, že se vytvořily jako následek změn v rozmístění moře a pevniny.

Byly šířeny mnohé teorie týkající se fosílií, od „Lusi naturae“ – „žertů přírody“ až k prehistorickým zvířatům pohřbeným za katastrofických událostí. Fosílie byly považovány za vyhynulé druhy, jejichž místo bylo zaplněno tvory žijícími dnes. Vědci, kteří věří v Bibli a kteří vysvětlovali existenci fosílií jako pozůstatek náhlého a hromadného pohřbení živočichů během potopy světa (popsané v knize Genesis), přijali rovněž katastrofický model.

Nicméně postupně převažující představa dlouhých časových období v historii Země spolu s četnými otázkami, které vyvstávaly při studiu Bible, vedla k mnohým pochybnostem o platnosti Písma. Některé otázky, které zdánlivě nemohly být vysvětleny, byly například tyto:

Jak se zvířata dostala do archy? Proč mají dochované fosílie specifické uspořádání? Jak se zvířata dostala z archy na jednotlivé kontinenty? Proč mají zvířata zastoupená dochovanými fosíliemi natolik odlišný vzhled od současných?

Tyto otázky vedly k hledání naturalistickýchⁱ vysvětlení dochovaných fosílií a původu života obecně. Ještě předtím, než Darwin zveřejnil svůj spis „O Původu druhů“ⁱⁱ, Jean-Baptiste Lamarck (1744–1829) jako jeden z prvních vědců nové éry tvrdil, že geologické nespojitosti ve stratigrafickém záznamu jsou následkem postupných změn prostředí a klimatu, kterým byly organismy vystaveny a které vedly ke změně (transformaci) rostlinných a živočišných druhů. Geologové Hutton a Lyell tuto koncepci dále rozvinuli, Charles Darwin dodal biologickou část, a tak společně položili základy moderního pojetí původu fosílií. Ve skutečnosti je dnes fosilní záznam považován za nejtěžší ránu všem anti-evolucionistickým představám. Ale je tomu opravdu tak?

Je ironií, že vědecký pohled na otázku původu má tendenci pohybovat se v uzavřeném kruhu. Zatímco představitelé evoluční teorie zcela zavrhli katastrofismus, tak mnozí současní vědci se k němu vracejí, a dokonce se vracejí i k biblickému vysvětlení celosvětovou potopou, když se pokoušejí vysvětlit mnohé charakteristiky geologického sloupce a fosilního záznamu.

Největším problémem tohoto pohledu, jak ho vidí vědci, je rozsah biblické potopy, která zničila veškerý suchozemský život a která by znamenala jistý konec každé naturalistické teorie počátku života. Není to však pouze Bible, která mluví pro potopu v celosvětovém rozsahu. Ve skutečnosti každá civilizace (na každém kontinentu) má mezi svými pověstmi také příběh o potopě světa.¹

Navíc jsou zde důkazy, které poukazují na to, že Země byla v nedávné historii zcela pokryta vodou – a jsou to přesvědčivé důkazy, které nelze snadno ignorovat. Patří mezi ně například:

1) Rozsáhlá pohřebiště fosílií svědčící o tom, že rostliny a živočichové byli do těchto míst naplaveni vodou.

2) Obrovské nánosy usazenin (téměř tři čtvrtiny volnéhoⁱⁱⁱ zemského povrchu jsou pokryty nánosy usazených hornin).

3) Křídové^iv usazeniny se nalézají po celém světě. Křída se vytváří z koster mořských jednobuněčných mikroorganismů^v a řas a může se usazovat pouze v relativně mělké vodě. V hlubokých oceánech se ulity z uhličitanu vápenatého při poklesu na dno oceánu rozpouštějí. Křídové usazeniny jsou tedy znamením toho, že celý svět byl pokryt relativně mělkým mořem. Křídové usazeniny stejného stáří se nalézají v mnoha oblastech severní Ameriky, Austrálie, Evropy, Asie a Afriky a všechny tyto usazeniny spočívají na stejném typu tzv. glaukonitického pískovce.² Jsou-li tyto faktory společné pro celý svět, pak musely existovat také stejné podmínky po celém světě.

4) Rozsáhlá uhelná a ropná ložiska po celém světě jsou dalším důkazem gigantické záplavy v celosvětovém rozsahu. Žádný z dnes probíhajících procesů se nemůže svým rozsahem a intenzitou ani vzdáleně přiblížit katastrofě, která stojí za náhlým pohřbením nepředstavitelného množství rostlin a dalšího organického materiálu po celém světě.

Přečtěte si více o důkazech o celosvětové potopě ve fosilním záznamu:

POZNÁMKY:

i Naturalismus je filozofický směr, který tvrdí, že všechny jevy nebo hypotézy označované za nadpřirozené (tj. jiné než materialistické/přírodní povahy) jsou buďto klamné nebo se v zásadě ničím neliší od ryze přírodních jevů nebo hypotéz. Z metodologického hlediska je naturalismus předpoklad, že všechny pozorovatelné (zjistitelné) jevy v přírodě jsou vysvětlitelné pouze na základě ryze
ii Celý název Darwinova spisu je: „O původu druhů přírodním výběrem, nebo-li uchováním prospěšných plemen v boji o život.“ – pozn. Recenzenta
iii odkrytého, obnaženého – pozn. recenzenta
iv Křída je druh jemnozrnného, porézního vápence bílé barvy. – pozn. recenzenta
v prvoků – pozn. recenzentaiv okolnosti – pozn. recenzenta

ODKAZY:

1 ROBINSON, H. S. / WILSON, K. Myths and Legends of All Nations. New York: Bantam Books, 1950.
2 AGER, D. V. The Nature of the Stratrigraphic Record. 2. vyd. London: MacMillan Press Ltd., 1983.

^{Úvodní obrázek – Tyrannosaurus rex – By Copyright © 2005 David Monniaux – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=494543}

AUTOR:

Tento článek je převzatý z knihy Genesis konflikt od prof. Waltera J. Veitha, doktora zoologie, mezinárodně uznávaného vědce, přednášejícího v mnoha zemích Afriky, Evropy, Ameriky a Austrálie. Profesor Veith věří, že evoluce neposkytuje uspokojivé vysvětlení našeho původu. Jeho kniha Genesis konflikt, stejně tak i série videí, která předkládá myšlenky z této knihy, jsou k dispozici v našem eshopu (nebo ZDARMA ke shlédnutí).

Prof. Dr. Veith v této knize prezentuje své studium původu života. Jeho přírodovědecká vášeň ho přivedla k radikálnímu životnímu přehodnocení jeho dřívějšího evolučního pohledu na svět. Upozorňuje na mnohé omyly i neznalost mnoha důležitých objevů. Mýty v dané oblasti systematicky vyvrací a nahrazuje alternativou kreacionistického výkladu přírodních jevů.