Jedna z nejzáludnějších nauk Babylonu je nauka o nesmrtelnosti duše. Koncept nesmrtelné duše říká, že lidé vlastně ve skutečnosti neumírají, ale jsou pouze přemístěni do jiné dimenze bytí, ať už se jedná o očistec či okamžitý posmrtný život.
Spiritismus, reinkarnace a nekromancie (uctívání mrtvých a žádání je o radu) jsou možné pouze na základě této nauky. Tato nauka více než kterákoliv jiná otevírá dveře falešným názorům ohledně posmrtného života a svými klamnými sliby a tvrzeními prostupuje celý náboženský svět. Navíc nabízí přísliby možné mnohonásobné posmrtné volby, zda chci být spasen a mnohonásobných příležitostí k získání způsobilosti ke spáse (očistec, modlitby k mrtvým svatým či kupování odpustků za ty, kteří jsou již mrtví).
Boží slovo je v této otázce velice jasné. Říká, že když umřeme naše duše usne spánkem smrti a neprobudí se (nebude vzkříšena) až do Kristova druhého příchodu. Žádná z těchto nauk a praktik neměla být Božím lidem tolerována, protože všechny měly kořeny ve falešném pojetí smrti.
V následujících článcích se podíváme na biblický pohled na smrt a na některá falešná učení, která lidi odvádějí od pravdy.
Další články ze série: Co se děje po smrti?
Autor:
Tento článek je převzat z knihy Na Pravdě záleží od profesora Waltera J. Veitha, mezinárodního řečníka, který při svém pátrání po pravdě hluboce studoval biblické otázky. Jeho populární série Genesis konflikt (Spor v knize Genesis) přivádí debatu o Stvoření a evoluci k novému napínavému vyvrcholení neboť rozebírá argumenty s vědeckým pohledem na věc. Jeho vysoce uznávaná série Total Onslaught (Totální útok) vrhá světlo na stav dnešního světa, který směřuje k jednotné světové vládě a předvídané apokalypse.
Komentujte