Jak se seznámíme s Bohem? Stejným způsobem jako s kýmkoliv jiným. Abyste se s někým seznámili, musíte udělat (minimálně) tyto tři kroky. První, mluvit s ním. Druhý, naslouchat mu. A tím třetím je jít a dělat věci společně. Toto jsou základní složky komunikace. Ale jak vím, že Bůh je?
Užíváme přece mnoho věcí, které nevidíme. Jak je to dlouho, co jste naposledy viděli elektřinu? Ani vítr není vidět. Nemůžeme vidět ani tu tajemnou věc zvanou „život“. Ale to, co můžeme vidět, jsou důsledky, které všechny tyto věci přinášejí.
Přestože Boha nemůžeme vidět nebo slyšet jeho hlas, můžeme vidět výsledky působení jeho moci, a užíváním způsobů komunikace, které nám dal, ho můžeme poznat. Když ho poznáváme, tak se mu učíme důvěřovat.
- Jak důležitá je víra? ;
- V čem může být víra nepochopena?
Poznámka: Víru nelze měřit. I malá víra, je-li opravdová, dokáže zdánlivě nemožné.
- Co je vlastně opravdová víra?
Poznámka: Tato pohanská žena měla silnou víru, ale Ježíš ji zdánlivě ignoroval, odvrhl ji a dokonce i urazil. Ale ona mu i přesto stále důvěřovala. Nejlepším vyjádřením víry je důvěra. Ta záleží na každém z nás.
Jeden provazochodec předváděl své umění nad Niagarskými vodopády. Po svém vystoupení položil okouzlenému obecenstvu otázku. „Kdo z vás věří tomu, že bych se znovu po laně dostal na druhou stranu, tentokrát však na trakaři, který by řídil někdo jiný?“ Dav aplaudoval. Byli si jisti, že by to svedl. Ale pak se zeptal „Je zde nějaký dobrovolník, který by tento trakař řídil?“ Nastalo hrobové ticho. Tito diváci jsou dokonalou ukázkou rozdílu mezi vírou a důvěrou. Jedna věc je věřit, že by se trakař bezpečně dostal přes vodopády a zcela odlišná, je vydat se tam a riskovat svůj život. Asi takový je rozdíl mezi vírou a pravou vírou!
- Jakým způsobem k někomu získáváme důvěru?
- Jak poznáváme Boha?
- Nasloucháním – ;
- Mluvením – ;
- Spoluprací s ním –
- Je víra otázkou našeho úsilí?
Poznámka: Víra je dar od Boha. Čím více času trávíme s Ježíšem, tím je naše víra stále opravdovější.
- Jak nám Bůh pomáhá se ujistit, co je jeho vůle?
Poznámka: Bůh slíbil, že nás povede podle své vůle.
Jsou tři způsoby, jakými nám Bůh ukazuje svou vůli:
Poznámka: Písmo svaté je velmi spolehlivým zdrojem pro nalézání Boží vůle v jakémkoliv případě. Moudrost v něm obsažená nám může pomoci při řešení finančních záležitostí, výchovy dětí nebo jakýchkoli morálních problémů. Potřebujete-li nějakou radu, vždy nejdříve nahlédněte do Bible.
- Prozřetelností nebo okolnostmi ;
Poznámka: Bůh často připravuje situace tak, abychom z nich pochopili jeho vůli. Modlíme-li se za správná rozhodnutí týkající se práce nebo bydlení, potřebujeme vědět, zda jsou dveře zavřené či otevřené.
- Přímou komunikací k srdci
Poznámka: Někdy vám Duch Svatý ukáže svou vůli tím, že působí přímo na vaše srdce. Často je užitečné se k Pánu modlit velmi konkrétně a dotazovat se přímo na tu záležitost, ve které si nejsme jisti. Například můžete se modlit, jestli toto a toto je tvá vůle, pak na mě Bože prosím dále silně působ v této věci, ale není-li to tvá vůle, pak se modlím za to, abys mě zbavil pomyšlení na to vydat se tímto směrem.
Jako příklad můžeme uvést jednoho člověka, který se modlil za to, zdali má přijmout nabídku nového zaměstnání. Modlil se za to, je-li tato práce Boží vůlí, ať je jeho nutkání změny zaměstnání stále silnější, ale pokud to není Boží vůle, ať ho myšlenky na tuto nabídku opustí. Jakmile vyslovil tuto modlitbu, uvědomil si, že si nemůže ani vzpomenout na jméno této společnosti. Okamžitě poznal, že toto není Boží vůlí. O 6 měsíců později tato společnost zkrachovala. Bůh věděl o jejím konci ještě dávno před tím. Necháme-li se jím vést, dosáhneme většího pokoje a klidu v našich životech.
- Potřebujeme víru k tomu, aby Bůh mohl působit v našem životě?
Poznámka: Víra je nástroj, kterým Duch svatý uskutečňuje Boží záměry v našich životech. Bez víry je pro Boha nemožné udělit nám své odpuštění a proměnu. „Nečekej, až budeš uzdravený, ale řekni, věřím tomu, je to tak, ne proto, že to cítím, ale protože to Bůh přislíbil“. Cesta ke Kristu, str. 51
- Co když nemáš takovou víru, kterou Bůh požaduje pro to, aby mohl působit ve tvém životě?
Poznámka: Nakonec můžeme zase pouze Boha požádat o dostatek víry, která stejně vždy přichází od něho. Nikdy nebudeme v takové situaci, ve které by nám Bůh nemohl pomoci. „Pane, já věřím, pomoz mé nevíře“. Bůh je věrný, pomůže nám pokaždé, když ho budeme potřebovat.
Závěr.: Duchovní zaslíbení (za odpuštění, Ducha svatého atd.) jsou vždy k dispozici. Ale zaslíbení dočasných požehnání, nebo i vlastního života jsou dávány příležitostně, nebo odebírány příležitostně, dle nejlepší Boží vůle.
Víra stále důvěřuje Bohu, i když věci nevychází tak, jak bychom si přáli. Je snadné důvěřovat Bohu, běží-li život bez problémů. Opravdová zkouška víry přichází tehdy, když to vypadá, že naše modlitby zůstávají bez odezvy.
Pravdou je, že nepracujeme ani na své spravedlnosti ani na své víře. Obě tyto věci jsou darem. Obě přichází v důsledku poznání Ježíše Krista. Ježíše pak blíže poznáváme během modlitby a ve společenství s ním. Přijdeme-li k němu, dá nám tu pravou víru, kterou potřebujeme.
Klíč k odpovědím k lekci č. 5
1 – Přímo zásadní
2 – Není to otázka toho jak moc věříme, ale zdali je víra upřímná
3 – Důvěra
4 – Tím, že ho poznávám
5 – a) čtením Jeho slova b) modlitbou c) spoluprací s Duchem svatým
6 – Ne
7 – Slibuje nám, že nás povede
8 – Ano
9 – Stačí o ni jen Boha poprosit
Další články ze série: Biblické lekce
Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají.
můj spravedlivý bude žít z víry, ale kdyby ustoupil, nebude v něm mít moje duše zalíbení.
Apoštolové řekli Pánu: “Přidej nám víry!” Pán řekl: “Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této moruši: “Vykořeň se a přesaď se do moře”, a poslechla by vás.”
Ježíš odtamtud vyšel a odebral se do končin Týru a Sidónu. A hle, z těch končin vyšla nějaká kananejská žena a křičela: “Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Mou dceru zle trápí démon.” Ale on jí neodpověděl ani slovo. I přistoupili k němu jeho učedníci a prosili ho: “Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí!” On řekl: “Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z domu Izraele.” Ona však přišla, klaněla se mu a říkala: “Pane, pomoz mi!” On odpověděl: “Není správné vzít chléb dětem a hodit jej psům.” Ona řekla: “Ano, Pane, ale vždyť i psi jedí z drobtů, které padají se stolu jejich pánů.” Tehdy jí Ježíš odpověděl: “Ó ženo, tvá víra je veliká. Staň se ti, jak chceš.” A od té hodiny byla její dcera uzdravena.
Proto také toto snáším, ale nestydím se za to; vím, komu jsem uvěřil, a jsem přesvědčen, že on je mocen ochránit to, co jsem mu svěřil, až do onoho dne.
Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo.
Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.
O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem oznamujte Bohu své žádosti v modlitbě a prosbě s děkováním.
A já vám pravím: Žádejte, a bude vám dáno, hledejte, a naleznete, tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. Což je mezi vámi takový otec, že když ho syn požádá o chléb, podá mu kámen? Nebo o rybu, že mu místo ryby podá hada? Nebo požádáli o vejce, podá mu štíra? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše Otec z nebe dá Ducha Svatého těm, kteří ho žádají.”
Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším.
Skrze milost, která mi byla dána, pravím každému, kdo je mezi vámi: Nesmýšlejte výš, než je třeba smýšlet, ale smýšlejte tak, abyste jednali rozumně, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.
A na vlastní uši uslyšíš za sebou říkat: To je ta cesta, po ní jděte, ať se dáte napravo nebo nalevo.
Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce.
Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Budeš nad ním rozjímat ve dne i v noci, abys zachovával a konal všechno, co je v něm zapsáno, protože tehdy dosáhneš na své cestě úspěchu a tehdy budeš rozumně jednat.
Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej se na svoji rozumnost. Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky.
Hospodin upevňuje kroky muže, oblíbil si jeho cestu.
Pánův anděl promluvil k Filipovi: “Vstaň a jdi na jih k cestě, která sestupuje z Jeruzaléma do Gázy.” Ta cesta je pustá. I vstal a šel. A hle, muž z Etiopie, eunuch, dvořan kandaky, etiopské královny, který byl správcem celého jejího pokladu, se přijel poklonit Bohu do Jeruzaléma a nyní se vracel. Seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše. Duch řekl Filipovi: “Přistup a připoj se k tomuto vozu.” Filip přiběhl a uslyšel, že čte proroka Izaiáše, i řekl: “Rozumíš tomu, co čteš?” On řekl: “Jak bych mohl, když mi to nikdo nevysvětlí?” A požádal Filipa, aby nastoupil a posadil se k němu. To místo Písma, které četl, bylo toto: “Byl veden jako ovce na porážku a jako je beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak neotevřel svá ústa. Ve svém ponížení byl zbaven práva. Kdo bude vyprávět o jeho pokolení? Vždyť jeho život je vzat ze země.”
Eunuch Filipovi řekl: “Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě, či o někom jiném?” Tu Filip otevřel svá ústa, začal od tohoto místa Písma a zvěstoval mu Ježíše. Jak pokračovali v cestě, přišli k jakési vodě. Eunuch řekl: “Hle, voda. Co brání, abych byl pokřtěn?” Filip řekl: “Jestliže věříš z celého srdce, je to dovoleno.” Odpověděl: “Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.” Rozkázal zastavit vůz a oba, Filip i eunuch, sestoupili do vody, a Filip ho pokřtil. Když vystoupili z vody, Pánův Duch uchopil Filipa a eunuch ho již nespatřil, ale pokračoval ve své cestě a radoval se. Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všechna města a zvěstoval evangelium, až přišel do Cesareje.
22 Ježíš se otočil, a když ji spatřil, řekl: “Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.” A od té hodiny byla ta žena zachráněna. 28 A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: “Věříte, že to mohu učinit?” Řekli mu: “Ano, Pane.” 29 Nato se dotkl jejich očí a řekl: “Staň se vám podle vaší víry!”
I přivedli ho k němu. Jakmile ho duch spatřil, ihned s ním zalomcoval, chlapec padl na zem, válel se a měl pěnu u úst. Ježíš se zeptal jeho otce: “Jak je to dlouho, co se mu to stává?” On řekl: “Od dětství. Často ho hodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Avšak můžešli něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám.” Ježíš mu řekl: “Můžešli! Všechno je možné tomu, kdo věří.” Otec toho chlapce hned vykřikl a říkal: “Věřím, pomáhej mé nevíře!” Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu: “Duchu němý a hluchý, já ti přikazuji, vyjdi z něho a už do něho nikdy nevstupuj!” Ten vykřikl a silně jím zalomcoval a vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel. Ježíš uchopil jeho ruku, probudil ho a on vstal.
Komentujte