Konstantin a změna soboty

Neděle jako křesťanský den odpočinku pokročila ve skutečnosti velmi málo až do doby Konstantina Velkého ve čtvrtém století. Konstantin byl římským císařem v letech 306–337. Jeden z nejkrásnějších Vítězných oblouků je věnován jeho památce a stojí v Římě blízko Kolosea. V prvních letech své vlády uctíval slunce. Později přestoupil na křesťanství, ale v srdci zůstal oddaný slunci. Edward Gibbon ve svém díle Úpadek a pád římské říše píše:

Konstantin vyhlásil v roce 321 po Kr. první známý zákon o neděli v historii. Píše se v něm:

Chamber’s Encyclopedia uvádí:

Po zavedení tohoto zákona přidali císařové i papežové v následujících staletích další zákony posilující dodržování neděle. To, co začalo jako pohanské nařízení, skončilo jako křesťanské
pravidlo. Brzy po ediktu Konstantina následoval církevní koncil v Laodiceji (asi r. 364):

Dalším důvodem pro svěcení neděle je oslava Kristova vzkříšení. Je tento důvod oprávněný? Přečtěte si o tom další článek.

Přečtěte si protestantská a katolická vyjádření ohledně změny sobotního odpočinku na neděli.

i. Edward Gibbon, The history of the decline and fall of the Roman Empire Volume 3 (London: 1838): 237.

ii. Philip Schaff, History of the Christian Church Volume 3 (Edinburgh: 1884): 380, note.

iii. “Sabbath,” Chamber’s Encyclopedia Volume 11 (1982): 401, as quoted in Bible Readings for the Home Circle revised edition (Review and Herald Publishing Association, 1920).

iv. Rev. Charles Joseph Hefele, Henry N. Oxenham (trans.), A History of the Church Councils from 326 to 429 Volume 2 (Edinburgh: T. and T. Clark, 1896): 316.

Autor:

Článek je převzatý z knihy Na pravdě záleží (orig. Truth Matters) od Prof. Dr. Waltera Veitha