V průběhu staletí římské existence, papež pravidelně prohlašoval, že je božský. Jako údajný nástupce Petra si papež nárokuje neomylnost, postavení Boha na Zemi a schopnost soudit a exkomunikovat anděly.
Cardinal Sarto, tedy papež Pius X., řekl toto:
Publications of the Catholic Truth Society Volume 29 (Catholic Truth Society: 1896): 11. ” width=”480″ height=”91″>
Tato víra se tak vžila do myšlení společnosti, že tomu věří mnozí i mimo katolické kruhy. Podle časopisu TIME atentát na papeže Jana Pavla II. přiměl mladého židovského muže říct: “střílet na papeže, to je jako střílet na Boha.”ii
Další citace z vatikánských dokumentů ukazují víru papežství v papežovu neomylnost:
V roce 1512 Christopher Marcellus řekl papeži Juliu II.:
V lesku extravagance (The Gloss of Extravagantes) papeže Jana XXII. se píše:
Extravagantes Johannes, odkazuje na papeže jako na “našeho Pána Boha papeže.” Zdroj: John Treat, The Catholic faith, or, Doctrines of the Church of Rome contrary to Scripture (1888) : 536.” width=”438″ height=”135″>
Slova od samotných papežů:
V roce 1302 papež Bonifác toto napsal v dopise katolické církvi:
Mince Vatikánského státu o papeži Piu XI. říká:
Pius Sextus Pontifex Maximus.vii
Papež Lev XIII. řekl o roli papeže a římské církve:
Naše myšlenky šly směrem k obrovskému množství těch, kteří jsou cizinci radosti, která naplnila všechna katolická srdce: někteří proto, že leží v absolutní neznalosti evangelia;
jiní proto, že nesdílí katolickou víru, ačkoliv nesou jméno křesťané.
Tato myšlenka byla a je zdrojem Našeho hlubokého znepokojení; jelikož je nemožné myslet na tak veliké odpadnutí lidstva od té správné cesty, způsobené tím, že od Nás odešli, a neprožívat nejniternější smutek. Ale jelikož My zastáváme na této zemi místo Boha Všemohoucího…viii
V nedávné době, Papež Jan Pavel II. napsal, že tituly jako “Svatý Otec” jsou aplikovatelné na papeže, i přesto, že takovéto oslovování nesouhlasí s evangeliem:
V roce 1996 také dal své svolení nazývat papeže “Pán” a “Kristus na zemi”:
Mnozí srovnávají papeže s Kristem
Papežství není jediným zdrojem doktríny o papežské neomylnosti. Mnoho katolíků a ostatních lidí používají tituly Krista k popisu papeže, tak jak můžeme vidět na videu níže. Toto video najdete také v přednášce “224 – Aby všichni byli jedno” od Prof. Waltera Veitha.
Doktrína papežské neomylnosti je nebiblická
Je jasné, že “papežové nikdy nekárali ani neodmítali tento” lichotící a rouhající se titulxii, Bible však víru v papežskou neomylnost nepodporuje. Je v ní napsáno, že “všichni zhřešili a postrádají Boží slávu” (). To zahrnuje i papeže. Tato chvástání papežského státu naplňují biblické předpovědi o tom, jak se bude chovat moc Antikrista:
“A on bude mluvit velká slova proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího, bude se snažit změnit dobu a zákon…”(ČEP) ()
“Byla jí dána ústa mluvící veliké věci a rouhání a byla jí dána moc, aby činila, co chce po čtyřicet dva měsíce. I otevřela svá ústa k rouhání se Bohu a rouhala se jeho jménu a jeho stánku, to jest těm, kteří přebývají v nebi.” ()
i. Cardinal Sarto, as quoted in Publications of the Catholic Truth Society Volume 29 (Catholic Truth Society: 1896): 11.
ii. George J. Church et. al, “Hands of Terrorism,” TIME (May 25, 1981).
iii. Christopher Marcellus addressing Pope Julius II during the Fifth Lateran Council which began in 1512, as quoted in Alexander Hislop, The light of prophecy let in on the dark places of the papacy (London: William Whyte and Co., 1846): 91 and Letters between a Catholic and a Protestant on the doctrines of the Church of Rome originally published in Borrow’s Worcester Journal (Worcester Journal, 1827): 29. Find the original Latin version here
iv. “Auckland Bishop Says Pope Presides From the Cross” (Zenit, September 20, 2004).
v. The Gloss of Extravagantes of Pope John XXII, Cum. Inter, title 14, chapter 4, “Ad Callem Sexti Decretalium”, Column 140 (Paris, 1685). In an Antwerp edition of the Extravagantes, the words, Dominum Deum Nostrum Papam (“Our Lord God the Pope”) can be found in column 153. View extracts here.
vi. Pope Boniface VIII, Unam Sanctam (Rome: 1302).
vii. Vatican Coin of 1795.
viii. Pope Leo XIII, Praeclara Gratulationis Publicae—The Reunion of Christendom (Rome: 1894).
ix. Pope Leo XIII, Sapientiae Christianae: On Christians as Citizens (January 10, 1890).
x. Pope John Paul II, Crossing the Threshold of Hope (New York: Alfred A. Knoff. 1995): 6.
xi. Pope John Paul II, Vita Consecrata (March 25, 1996): vatican.va.
xii. António Pereira de Figueiredo, “Tentativa theologica: Episcopal rights and ultramontane usurpations” (J. Masters, 1847): 180.
Je naším upřímným přáním, předložit před Tebe, pravdu-hledajícího čtenáře, čisté Slovo Boží tak, aby ses sám mohl rozhodnout, co je pravda a co je klam. Pokud zde najdeš něco v rozporu s Božím slovem, nemusíš to přijmout. Ale pokud toužíš hledat pravdu jako ukrytý poklad a najdeš zde něco v této kvalitě, doporučujeme Ti, abys vynaložil maximum úsilí a spěšně přijal tu pravdu, která je Ti zjevena Duchem svatým.
Další články ze série: Reformace
- Reformace
- Papež tvrdí, že je Bohem na Zemi
- Zapomenutá reformace - Jednotný pohled reformátorů na identifikaci Antikrista
- Zapomenutá reformace, část 2. - Co my s tím dnes?
Komentujte